Praha – Obnovení odvodů a držení aktivních záloh, jejichž členové nově budou ve služebním poměru, bude českou armádu stát 230 milionů korun, oznámil zástupce náčelníka generálního štábu František Malenický. Vojáci by mohli každoročně odvést 50 až 70 tisíc lidí. Stejně jako vláda je však armáda přesvědčena, že současná situace je neudržitelná, v případě ohrožení státu by již na odvody nemuselo být dost času.
Armáda odvede ročně až 70 tisíc lidí
Armáda se již začala připravovat na odvody, které v minulém týdnu podpořila vláda. Podle novely zákona o branné povinnosti mají být odvody od roku 2017 povinné pro muže i ženy, ročně se dotknou sta tisíc lidí ve věku 18 až 60 let. Nicméně část z nich – možná až polovinu – ale armáda zřejmě odmítne, respektive oni odmítnou armádu. Novela také mění status aktivních záloh, cílem má být i jejich rozšíření. Ačkoli novelu ještě čeká projednávání v parlamentu, armáda se již připravuje na zavedení změn. Výsledkem odvodů má být především zjištění, s kolika lidmi vlastně může armáda počítat. „Občan se může rozhodnout svobodně, zda je připraven, zda odmítne povinnou službu a jak je připraven k obraně státu,“ upozornil zástupce náčelníka generálního štábu František Malenický. Odhadl, že vzhledem k tomu, že část potenciálních odvedenců odmítne a dalším to neumožní jejich zdraví, bude mít armáda k dispozici pouze 50 až 70 procent z nich.
Armáda však nepočítá s tím, že by někdy využila všechny odvedené. „V určitém období povoláme pouze určité procento, které opravdu potřebujeme k rychlému nasazení v rámci krizí nebo za ohrožení státu,“ uvedl František Malenický. Vojsko podle něj nemá dostatek profesionálů, aby mohlo vycvičit všechny, přestože posílit by mělo i profesionální jádro armády. Výsledkem změn přitom také má být umožnit dobrovolníkům účastnit se vojenských cvičení a přihlásit se k řešení krizových situací.
František Malenický: "Je pozdě řešit krizi v době, kdy už nastala." (zdroj: ČT24)
Náměstek ministra obrany Daniel Koštoval vysvětlil potřebu posílení armády a jejích záloh změnou pohledu státu na možné hrozby, za které považuje konflikty sužující velkou část severní Afriky, Blízký východ a konflikt na východě Ukrajiny. „Lhůty pro reakci se výrazně zkrátily. To vede k tomu, že alianční země včetně Česka potřebují být připraveny na tyto potenciální krize, které by mohly přijít na hranice Aliance,“ poznamenal Koštoval. Zdůraznil přitom, že nikdo neuvažuje o opětovném zavedení povinné základní vojenské služby.
Možnými hrozbami pro Česko se podrobně zabývá aktualizace bezpečnostní strategie státu, kterou letos armáda schválila (čtěte zde). Na prvních místech možných hrozeb pro republiku figurují vedle terorismu regionální konflikty v Evropě a jejím bezprostředním okolí a především „úsilí některých států o revizi mezinárodního uspořádání a nerespektování mezinárodněprávních závazků v oblasti bezpečnosti“.