IDS vydělá na dražší Blance, další peníze má získat i za správu

Praha - Ze stavební chlouby Prahy se stal projekt s minimálně čtyřletým zpožděním a mnohamiliardovým prodražením. Tunel Blanka zůstává autům nadále uzavřený poté, co se na světlo dostala další věc skrytá v temnotě – navlhlé kabely. Od prvních průšvihů v roce 2008 se opakovaně poukazovalo na to, že na stavbě selhával technický dozor, který provádí firma IDS. Nedávno jí nicméně rozhodčí soud přiznal vyrovnání i za funkci správce stavby, na kterou ale nemá ani smlouvu. Kauzu tunelu Blanka sledovala Jana Neumannová z Reportérů ČT.
Video Reportéři ČT: Kontrolu Blanky dělal IDS. Byla dostatečná?
video

Reportéři ČT: Kontrolu Blanky dělal IDS. Byla dostatečná?

Jedna stavba a tolik problémů, které jí už mezi veřejností vynesly víc posměchu než uznání nad technologicky náročným projektem. Kvůli akci skateboardové skupiny, která se Blankou projela loni v říjnu, se o ní mluví také jako o nejdražší skateboardové dráze světa. Však se stavba tunelu prodražila zhruba o minimálně šest miliard korun. Skepsi prohlubuje i každé další oddálení termínu otevření tunelu, který měl ulehčit dopravě v metropoli. Důvodů, proč se z Blanky stala kontroverzní věc, je víc, na jeden z nich Reportéři ČT upozornili už před pěti lety a svým způsobem přetrvává. Praha nemá nad stavbou kontrolu, protože Inženýring dopravních staveb (IDS) údajně neplní funkci technického dozoru tak, jak by ideálně měl. Město by se teoreticky o stavbu nemělo vůbec starat, protože tam má svého profesionálního zástupce. Tady to ale magistrát přivedlo do úzkých.

Technický dozor má investorovi pomáhat, ne těžit z prodražení

Podle experta na stavební právo Miroslava Hagenbarta ušetří normálně technický dozor investorovi peníze. „Dovede třeba vést tu stavbu lépe než ti, kteří tam dělají, protože sami dělají svépomocí a nemají potřebné vedení stavby. Takže ten technický dozor je nesmírně důležitá činnost,“ uvedl Hagenbart. Podle mezinárodních standardů by měl vystupovat dokonce zcela nestranně. Je opozicí jak stavební firmě, tak politickým tlakům. Každopádně kontroluje, zda jsou na stavbě dodržovány technologické postupy či jestli je na stavbě používán materiál v dostatečné kvalitě. Na Blance zastává tuto funkci IDS, ale vzhledem k různým problémům a kritice auditů se na technický dozor pohlíží minimálně jako na problematický.

Za situací mohou stát i smlouvy, které město s IDS uzavřelo. Firma IDS má podle smlouvy jako technický dozor investora hlídat, jestli se zjednodušeně řečeno nešidí materiál a práce, ale zároveň je placena z procent prostavěných prostředků. Pokud se náklady stavby zvýší, má IDS právo požadovat vyšší odměnu. Technický dozor investora tudíž dostává odměnu, která závisí na výši proinvestovaných prostředků. „Dostává odměnu za protispolečenskou činnost, nic jiného to není,“ zhodnotil Hagenbart.

Správcem stavby bez smlouvy

Zvláštnější je ještě to, co ani není ve smlouvě ujednáno. Firma IDS si totiž nárokuje ještě další peníze, a to za funkci správce stavby, na kterou ale neexistuje smlouva. Jde tu o stovky milionů korun. „Správce stavby vlastně celý ten proces řídí a odpovídá za něj,“ popsal právní zástupce firmy IDS Marek Nespala. „A problém je v tom, že funkce správce stavby prostě nebyla zasmluvněna,“ dodal Nespala.

Město se touto záležitostí dokonce zabývalo. Nikdy ale nevznikla smlouva, která by takto upravila povinnosti IDS. „Praha odmítala platit za některé činnosti a práce, které nepovažovala za oprávněné,“ vysvětlil tehdejší primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozhodčí soud ale letos v únoru řekl v předběžném rozhodnutí, že má firma IDS nárok na plnění. Na základě posudků ho určil ve výši přibližně 300 milionů korun. Praha tak má platit, ale bez řádné smlouvy nemá jak vymáhat povinnosti. „Paradoxně město nemá právní nástroj v tuto chvíli, dokud nebude meritorní rozhodčí nález na to, aby nám nějaké povinnosti uložilo, protože formálně smlouva neexistuje,“ prohlásil Nespala.

Město by mohlo najít jiného vykonavatele funkce technického dozoru. „Opakovaně jsme s kolegy vedli diskusi, jestli nemáme tuto firmu jako velmi nedostatečnou z Blanky odstranit,“ zmínil bývalý primátor Tomáš Hudeček (TOP 09). Bránila tomu ale značná časová zátěž. „Ve chvíli, kdy by město mělo vypsat zakázku na nový stavební dozor, až rok a půl zakázka, půl roku se firma etabluje, tak by se ohlásilo přerušení stavby třeba na dva roky,“ dodal Hudeček. I podle jeho předchůdce Bohuslava Svobody je změna dozorce za chodu stavby prakticky nemožná. IDS tak zůstalo a názor se nezměnil ani se současným vedením magistrátu. „Je jedině logické, abychom IDS nechali na stavbě, ale abychom ošetřili, aby pracovala opravdu jako stavební dozor. Což se evidentně dosud nedělo,“ řekla primátorka Adriana Krnáčová (ANO).

Video Krnáčová a Hudeček v OVM
video

Krnáčová a Hudeček v OVM

Blanka a dlouhý seznam problémů

Blanka se začala stavět v roce 2007 s tím, že bude stát jenom 21 miliard korun. Původně plánovaný termín otevření byl už v roce 2011. Místo pompézního přestřihování pásky po čtyřech letech ale přišla jen řada problémů a odkládání. Cena se navýšila na zhruba 37 miliard korun. Primátoři, kteří přišli po Pavlu Bémovi, za jehož vedení města Blanku schválili, ale říkají, že už tehdy finanční vyčíslení třeba nezahrnovalo technologie a valorizaci. Od začátku tak bylo jasné, že stavba bude stát více, přibližně 31 miliard, a prodražení místo šestnácti miliard činí šest miliard.

Půda se v souvislosti se stavbou tunelu propadla třikrát. Dvakrát v roce 2008 ve Stromovce a potřetí v červenci 2010 zasáhl propad i areál ministerstva kultury. Zpráva firmy Grid, která prováděla na stavbě tunelu Blanka supervizi, upozornila, že dozor neprobíhá v pořádku. Za Prahu měl stavbu na starosti Jiří Toman jako šéf odboru městského investora, který si zprávu vyžádal, ale závěry nakonec odmítl. Místo pozornosti zaměřené na IDS to odnesl Grid. „Ne, že jí nevěříme. Můžu se pouze domnívat, proč je ta zpráva napsána tak, jak je napsána, proč vyzněla tak, jak vyzněla. V současné chvíli uvažujeme o tom, že pokud supervizor nezlepší svoji práci, tak s ním nepochybně tu smlouvu rozvážeme,“ řekl v roce 2010 Toman.

V souvislosti s třetím propadem půdy zazněla kritika i z Českého báňského úřadu. Náměstek ředitele Dušan Havel upozornil, že Metrostav nedodržoval technologické postupy a dozor mu v tom nezabránil. „Dozor podle stavebního zákona nebyl vykonáván správně, podle našeho názoru by měl být tak častý, aby k podobným porušením nedocházelo a aby je odhalil,“ uvedl tehdy Havel. I v tomto případě místo nápravy přišlo nečekané potrestání. Náměstek ředitele Havel byl odvolán. Firma IDS tak byla kritizována vícekrát, nakonec u Blanky zůstane asi až do konce. Zatímco pražská zastupitelka Petra Kolínská (SZ) uvažuje, že smlouva s IDS byla původně uzavřená na základě politických konexí, vedení Prahy, od Svobody přes Hudečka až ke Krnáčové, k věci přistupuje spíš pragmaticky. Nikdo si totiž další protahování výstavby tunelu nepřeje.