Vláda by mohla po letech nesouhlasů kývnout na kvóty pro ženy ve vedení firem. České televizi to řekla eurokomisařka pro spravedlnost a rovnost pohlaví Věra Jourová. Vláda si ale klade podmínku – Jourová má pro záměr sehnat ještě větší podporu mezi členskými státy EU.
Jourová vyrazila do ofenzívy, Česko je o krok blíž kvótám pro ženy
Česká eurokomisařka by do pěti let ráda navýšila počet žen v dozorčích radách na 40 procent. Stovky firem po celé Evropě by tak čekal zásadní obrat a ženy by snáze obsazovaly lukrativní posty tam, kde byl doposud slyšet hlavně mužský hlas. „Mít ženy v dozorčích, ale i správních radách a vůbec ve vedení firem, je vhodné a výhodné pro byznys,“ tvrdí Jourová. Návrh by ráda předložila do konce letošního roku.
Česko se zatím ke kvótám kladně nestavělo. Ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) ale nyní podle Jourové v Bruselu slíbil, že Praha může stáhnout své ne, pokud se eurokomisařce podaří přesvědčit další členské státy. Návrh by se potom mohl dostat znovu na jednání vlády. „Asi nemá smysl nyní předkládat bezprostředně návrh znovu, pokud se podstatně nezmění okolnosti,“ dodal ministr.
Když kabinet hlasoval o kvótách naposledy, návrh neprošel o jeden hlas. Proti je hnutí ANO, které přitom Jourovou do Evropské komise navrhlo. „Určitě je na paní eurokomisařce Jourové, aby zejména pracovala v rámci svého politického hnutí a přesvědčila ho pro myšlenku, kterou sama propaguje,“ poznamenal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Úspěšné podnikatelky kvóty většinou odmítají
Úspěšné ženy ale často s kvótami nesouhlasí. Patří mezi ně například jedna z podnikatelek roku 2013 Alice Štunda, která za Prahou vybudovala školu s výukou jazyků. Připouští, že v případě kvót vztahujících se na obě pohlaví, by měla opačný problém – najít pro školu dost mužů. „Záleží na tom, aby management byl co nejkvalitnější a měl co nejschopnější lidi bez ohledu na to, jestli to jsou ženy nebo muži,“ řekla ČT. Nařízení, jak mají být zastoupena jednotlivá pohlaví, odmítá i opoziční ODS. „Žena, pokud je schopná, tak se dokáže kamkoliv dostat, a nepotřebuje žádné berličky,“ tvrdí expertka strany pro sociální věci Lenka Kohoutová (ODS).
Události: Vláda by mohla kývnout na kvóty pro ženy (zdroj: ČT24)
V řadě evropských států už ale ženské kvóty ve vedení velkých firem platí. Německo je schválilo loni na podzim. Berlín se tak připojil k Francii, Norsku, Španělsku nebo Nizozemsku, které je zavedly už předtím. Mnozí proto čekají, že Německo může přesvědčit i další evropské váhavce ke změně postoje.
Vláda uvažuje o kvótách pro volební kandidátky
Kvóty pro zastoupení žen se ale začínají prosazovat v české politice. ČSSD před dvěma týdny na svém sjezdu rozhodla, že na kandidátkách do krajských a sněmovních voleb má být povinně alespoň 40 procent žen. Podobný přístup už dřív zvolila například Strana zelených.
Vláda by se v příštích týdnech měla zabývat i návrhem volební novely, podle které by na všech kandidátkách mělo být alespoň 30 procent žen či mužů. Na prvních dvou místech listiny by měli být muž a žena, v dalších trojicích míst pak vždy alespoň jedna žena či jeden muž. Pokud by to strany nedodržely, za mandáty by od státu dostaly méně peněz. „Je to opatření, které nám alespoň dočasně pomůže, aby se počet žen na kandidátních listinách zvýšil. Bavíme se i o zastoupení žen v dozorčích radách společností kótovaných na burze,“ řekla ČT ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Michaela Marksová a Karla Šlechtová
Žen je v politice stále málo, v Senátu jen pětina
V politice je žen stále jen velmi málo. V 17členné vládě jsou jen dvě ministryně: na resortu práce Michaela Marksová (ČSSD) a na resortu pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Ve sněmovně je obsazeno ženami dvacet procent poslaneckých lavic a ve vedení dolní komory je žena jediná – místopředsedkyně Jaroslava Jermanová (ANO). Ještě méně žen pak najdeme v Senátu, zasedá jich 15 z celkem 81 zákonodárců.
Podle průzkumu CVVM pro Fórum 50 % si přitom tři pětiny lidí v Česku myslí, že zastoupení žen v politice je nedostatečné. Konkrétně tento názor zastává 72 procent Češek a 44 procent Čechů. V posledních letech ale zároveň ubylo těch, kteří míní, že vstup žen do politiky je nutné aktivně podporovat. Zatímco v roce 2006 o tom bylo přesvědčeno 79 procent dospělých, nyní už jen 62 procent. Pokles je ale především ze strany mužů.
Marksová přesto považuje kvóty za jeden z hlavních nástrojů. Ženy podle ní přinášejí jiný úhel pohledu: „Většina z nás má na životní dráze trochu jiné zkušenosti. Jsme to my, kdo rodíme, jsme to většinou my, kdo se stará o malé děti a jsou to také většinou ženy, kdo se stará o své staré rodiče. V průběhu své profesní kariéry mají často problémy právě kvůli tomu.“ Vyšší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích jde totiž ruku v ruce s harmonizací práce a rodiny. Česko má ovšem v předškolních zařízeních stále nedostatek míst a je zde i velmi málo žen, které pracují na částečné úvazky. Inspiraci do budoucna proto vidí Marksová například v Holandsku, ve Francii nebo v severských zemích.
Marksová: Ženy přinášejí jiný úhel pohledu (zdroj: ČT24)