Američtí dragouni v Česku: Silnice lemovaly tisíce lidí, odpůrci byli v menšině

Praha - Americký vojenský konvoj je v Česku. Dnes zůstává zhruba 500 vojáků a 120 vozidel přes noc v regionech - v Pardubicích, Vyškově a Liberci. Zítra se vydají do Prahy, české území mají opustit ve středu. Jejich jízda má být symbolem jednoty Severoatlantické aliance. Konvoj v Česku uvítaly tisíce příznivců, zájemci si mohli prohlédnout armádní techniku přímo v kasárnách, kde vojáci nocují. Na cestě konvoje nechyběli ani jeho kritici; byli ale v menšině.

Po osmi dnech cesty a 1300 kilometrech dorazil konvoj do jediné země, o které američtí vojáci slyšeli, že se v ní chystají organizované protesty proti jejich průjezdu. „Úplně jsem nevěděl, co čekat, když jsme překračovali hranice. Ale bylo tam určitě hodně lidí, kteří nás vítali,“ řekl České televizi jeden z Američanů.

Vojáci kolem českých silnic míjeli dosud největší davy ze všech zemí, kterými projeli. Během zastávek lidé obklopili armádní vozidla a zajímali se o jejich vybaveni. „Snad deset tisíc lidí z Česka nás přišlo přivítat a podívat se, jak přijíždíme. Jen pár lidí nás nepodpořilo, takže je všechno naprosto pozitivní,“ pochvaloval si velitel 'vyškovské' větve konvoje Russel Moore.

Video Události: Američtí dragouni v Česku
video

Události: Američtí dragouni v Česku

Všechny tři kolony přejely hranici a částečně také dorazily do kasáren v jiných časech, než původně česká armáda očekávala. První dorazil do Česka krátce po 10:30 konvoj u Náchoda, u Bohumína čelo další kolony překročilo hranici před 11:00. Třetí konvoj hranici v Harrachově překročil až krátce před 17:00. Vojáky v Polsku zbrzdil zájem místních obyvatel a porucha tankovací cisterny. Doprovod konvojů si na hranicích přebrala od polských kolegů česká vojenská policie.

V Náchodě se za deštivého počasí shromáždilo několik tisícovek lidí. Odpůrci konvoje s transparenty a megafonem se dostali do ostrých slovních potyček se zastánci kolony, vzájemně se častovali nadávkami. Na místě jejich debatu mírnili členové policejního antikonfliktního týmu. „Ukázalo se, že několik desítek odpůrců konvoje absolutně nemůže překřičet mlčící českou většinu, která se přihlásila k tomu, že jsme rádi, že jsme v NATO,“ řekl náchodský aktivista Josef Matyáš. Několik odpůrců USA, kteří křičeli heslo Američané jděte domů, od ostatních lidí oddělili policejní těžkooděnci.

Náchodsko-pardubická část konvoje čítá 19 obrněných transportérů Stryker a 25 dalších doprovodných vozidel. V Pardubicích na ně čekaly tisíce příznivců a jen několik odpůrců. „Takový zájem o návštěvu amerických vojáků jsme nečekali,“ poznamenala mluvčí pardubického 14. pluku logistické podpory Lucie Masaříková. Večer si zhruba stovka vojáků zašla na pivo do místního pivovaru - drtivá většina zůstala u toho nealkoholického, protože pro ně platí během služby nulová tolerance.

V konvoji přes Bohumín do Vyškova jelo 165 vojáků ve 37 vozidlech. U hranic na severu Moravy americké vojáky vítaly tisíce lidí, kteří stáli na mostech i podél dálnice. Na dálničním přivaděči zastavovala auta, aby řidiči mohli opětovat pozdravy mávajícím Američanům. Lidé je vítali s americkými a českými vlajkami v rukou a mnozí volali welcome, tedy vítejte. Konvoj doprovázeli ostravští motorkáři.

Také u Olomouce čekaly podél silnice a na mostech stovky lidí s českými a americkými vlajkami. Naopak projevy nespokojenců muselo řešit Ředitelství silnic a dálnic. Odstraňovalo hanlivé nápisy namířené proti Američanům, které se objevily na Novojičínsku na značkách a mostu. Další tisíce lidí včetně rodin s dětmi vítaly konvoj při příjezdu do Vyškova. Byli mezi nimi také američtí občané žijící v Česku. Odpůrců byly desítky.

Video BEZ KOMENTÁŘE: Průjezd amerického konvoje
video

BEZ KOMENTÁŘE: Průjezd amerického konvoje

V Harrachově vydržely čekat na hodiny opožděný konvoj desítky lidí. Do Česka tudy přijelo 180 amerických vojáků v téměř 40 vozidlech. Mnozí lidé, kteří chtěli Američany přivítat, čekání přes den vzdali. Policie musela u hraničního přechodu řešit drobný incident. Muži s americkými vlajkami nechtěli pustit automobil s komunisty, aby mohl zaparkovat, vůz do nich pak začal najíždět. U kasáren v Liberci, kam první část konvoje přes Harrachov přijela kolem 18:15, už americké vojáky vítaly tisíce lidí.

Plán průjezdu vojsk NATO přes české území
Zdroj: ČT24, ČTK

Po přenocování v regionech se zítra všechny tři kolony vydají do Prahy, kde je čeká den volna a noc v ruzyňských kasárnách. Zájemci si i zde budou moct prohlédnout americkou vojenskou techniku. Část vojáků se také z Prahy vydá autobusem do Plzně, aby položili květiny k památníku nazvaném Díky, Ameriko! připomínajícímu konec druhé světové války a účast amerických vojsk na osvobození Plzně. Ve středu 1. dubna pak kolona přes Plzeň a Rozvadov opustí Česko a zamíří k domovské posádce na armádní základně v bavorském Vilsecku, který leží asi 65 kilometrů od českých hranic.

Průjezd konvoje přes české území je součástí jeho cesty z Pobaltí, kde se americké jednotky a armádní technika účastnila cvičení v rámci operace Atlantic Resolve (Atlantické odhodlání). Jejím cílem bylo demonstrovat podporu spojeneckým zemím NATO v Evropě, které se cítí ohroženy současnou situací na Ukrajině. I podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je konvoj nutné vnímat v kontextu opatření, která přijalo NATO. „Umožnit průjezd spojencům je jenom jedním z našich závazků, které máme. O naši obranu se musíme aktivně starat a investovat do rozvoje našich spojeneckých vazeb,“ řekl v pátek Sobotka.

Video Speciál ČT24 k průjezdu amerického konvoje
video

Speciál ČT24 k průjezdu amerického konvoje

Americký konvoj projíždí celkem šesti zeměmi střední a východní Evropy. V Estonsku, Lotyšsku, Litvě či Polsku se s výraznějšími projevy nesouhlasu nesetkal. Naopak v Česku vyvolal plánovaný průjezd americké vojenské techniky žhavé diskuse už od chvíle, kdy ho před dvěma týdny oficiálně posvětila Sobotkova vláda. Průjezd v Česku kritizují zejména levicová hnutí a různí aktivisté. Ti se na Václavském náměstí v Praze sešli už včera na shromáždění pořádaném společně KSČM a iniciativou Ne základnám známou zejména kampaní proti stavbě amerického radaru v Brdech.„Nejde o průjezd, jde o demonstraci síly, protože průjezd vypadá jinak, a to není moje hodnocení, to je hodnocení velení NATO,“ tvrdí předseda KSČM Vojtěch Filip. Na Facebooku je možné najít několik různých skupin, jejichž cílem je „zastavit americkou okupaci“. „Myslím, že těm protestům se věnuje zbytečně velká pozornost,“ míní ministr Stropnický. 

Naopak stovky příznivců konvoje dnes přivítaly americké vojáky transparenty s nápisy Hi Friends (Ahoj přátelé), v Harrachově na ně čekali motorkáři na amerických strojích Harley Davidson. „Kdybychom nevyjádřili svůj postoj, tak před zraky světových televizí tady proběhne něco opravdu ostudného. Do světa bychom vyslali signál, že my Češi tady podporujeme de facto ruskou agresivní politiku na Ukrajině. Je potřeba říct, že většina Čechů tuto politiku nepodporuje, ty průzkumy jsou známé a hodnověrné,“ říká organizátor akcí podporujících průjezd konvoje Pavel Šafr.

„Jízda dragounů“ většině Čechů nevadí

Podle bleskového průzkumu, který pro Českou televizi vypracovala agentura STEM/MARK, většinu Čechů průjezd amerického konvoje nevadí. Nesouhlas s vojenskou kolonou vyslovil každý pátý respondent. Informovanost o vojenské operaci je velmi vysoká – 91 lidí ze sta o chystané akci ví. Většina se domnívá, že průjezd konvoje přes území České republiky je výrazem spojenectví s NATO. (Více čtěte zde.)

Návrat na místo činu…

Druhá průzkumná kavalerie na konci 2. světové válk…Vazby druhé průzkumné kavalerie k Česku sahají až k roku 1945. Na konci druhé světové války totiž její členové osvobozovali pohraničí. „V tomhle prostoru na konci dubna a začátkem května 1945 v podstatě končily poslední válečné operace,“ popisuje publicista Zdeněk Roučka. Působila zde elitní jednotka o síle asi patnácti set mužů pod velením generála Pattona. Vojáci bojovali o průsmyky a přístupové cesty do Československa, pověstnou operací druhé průzkumné kavalerie byla záchrana koní v německém hřebčíně v Hostouni u Domažlic.

Členové druhé průzkumné kavalerie zůstali v dosahu Československa i po válce, když po celou dobu komunismu střežili hranici s Bavorskem. Američané 300kilometrovou linii pravidelně kontrolovali, na denním pořádku byly i letecké průzkumy. „Sledovali, zda se na české straně budovaly nějaké novinky v zátarasech, radary a podobně,“ dodává publicista.