Kvůli byrokracii možná v Klecanech přijdou o miliardu, říká psychiatr

Národnímu ústavu duševního zdraví v Klecanech u Prahy hrozí, že bude muset vrátit miliardovou dotaci. Chybí totiž část vybavení, které bylo podmínkou jejího přidělení, například unikátní magnetická rezonance. Po auditu v příštích měsících by stát mohl dostat pokutu, nebo dokonce přijít o celou evropskou dotaci, řekl při oficiálním zahájení provozu ředitel ústavu a psychiatr Cyril Höschl. Podle něj stojí za vším byrokratické průtahy, což ale ministerstvo zdravotnictví odmítá.

Podle Höschla nejsou přístroje nakoupeny kvůli byrokratickým průtahům. O nákupu magnetické rezonance by měla vláda rozhodovat 8. dubna, doba dodání je však několikaměsíční. „Nyní je nabráno asi 120 lidí, kteří nyní nemají na čem pracovat,“ uvedl Höschl. Rezonance by měla fungovat v propojení se špičkovým elektroencefalografem, jehož nákup už je schválený, ale na pracovišti ještě není.

„Ze strany ministerstva zdravotnictví k žádným průtahům nedochází. Materiál mohla vláda projednat už 30. března, pan profesor bude však podle našich informací ve Vídni. Materiál proto bude projednán až 8. dubna,“ uvedl k tomu mluvčí ministerstva Jan Štoll. Podle něj se o přístrojovém vybavení pro ústav mluví déle než rok. Höschl prý trvá na jednacím řízení bez uveřejnění, jenže vedení ministerstva tento způsob odmítá a Höschl bude muset tento postup obhájit před členy vlády osobně. Pokud by bylo vypsáno výběrové řízení, ústav už přístroj mohl mít, tvrdí mluvčí Jan Štoll. 

Stavba ústavu trvala 18 měsíců, původně měla být dokončena už před dvěma lety. Za zdržením podle Höschla kromě byrokracie stojí i změny úředníků, kteří řešili evropské dotace. Prostory ústavu zabírají téměř 14 000 metrů čtverečních. Působí v něm psychiatři, výzkumníci a studenti. Klinika má 56 lůžek, ambulance, několik denních stacionářů. Vybavení ústavu se vyrovná špičkovým evropským pracovištím.

Video Cyril Höschl o Národním ústavu duševního zdraví
video

Cyril Höschl o Národním ústavu duševního zdraví

Stavba stála 400 milionů korun, dalších 600 milionů je určeno na přístrojové vybavení, letošní provoz a platy téměř tří set zaměstnanců. Ústav funguje od 1. ledna a soustředí veškerou psychiatrickou péči v jednom místě. „Národní ústav duševního zdraví navazuje na někdejší Výzkumný ústav psychiatrický, jehož původním posláním bylo věnovat se neuropsychiatrickému výzkumu a výzkumu v oblastech, které s psychiatrií souvisejí, tj. patopsychologie mozku, psychologie a také sociální psychiatrie,“ vysvětlil Höschl.

Je zde například spánková laboratoř, několik elektroencefalografů sloužících ke sledování mozkových funkcí a další specializovaná pracoviště. Ústav je rozčleněný do sedmi výzkumných programů, které se zabývají například poruchami spánku, duševními nemocemi souvisejícími se stářím, závislostmi nebo závažnými duševními poruchami.

/*json*/{"map":{"lat":50.15358921404632,"lng":14.414666834887733,"zoom":11,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":{"0":{"lat":50.17667825093541,"lng":14.41131591796875,"type":"","description":""}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Nový ústav má přispět k reformě psychiatrické péče v České republice. Ta se má z velkých léčeben přesunout do původního prostředí směrem za pacientem a měla by klást důraz na zakládání komunitních center a tzv. center duševního zdraví. „Role Národního ústavu duševního zdraví v tomto procesu je zejména logistická, organizační a ideová. Tým, který se u nás věnuje otázkám sociální psychiatrie, je na reformu zaměřen, sbírá data a podklady,“ dodal Cyril Höschl.