Příští rok uvidíme korunovační klenot, dřív za ně strážci ručili životem

Praha - K 700. výročí narození Karla IV. nechá prezident Miloš Zeman příští rok vystavit svatováclavskou korunu, nejvzácnější část českých korunovačních klenotů. Dohodl se na tom s dalšími šesti držiteli klíčů od Korunní komory ve svatovítské katedrále, kde jsou korunovační klenoty uloženy. K jejímu otevření je totiž potřeba všech sedmi klíčů. Být klíčníkem kdysi znamenalo velkou odpovědnost. Podle historika ze Správy Pražského hradu Františka Kadlece jim při ztrátě klenotů hrozila smrt, odebrání majetku a jejich dětem vyhoštění ze země.

Svatováclavskou korunu nechal vyrobit právě Karel IV., a to na svou korunovaci, která se konala 2. září 1347. Karel IV. v korunovačním řádu také přesně definoval, jak a kde budou klenoty uloženy. „Byla pro ně zřízena speciální Korunní komora v sousedství kaple sv. Václava. Kolika klíči byla uzamčena, bohužel nevíme. Hlavním, symbolickým strážcem byl kníže svatý Václav,“ říká Kadlec.

Klenoty byly svého času součástí pokladu ve Vídni

Osudy klenotů byly ale velmi pohnuté a poklad se často stěhoval. Na dlouhou dobu opustil nejenom Pražský hrad, byl na Karlštejně a pak i součástí pokladu ve Vídni. Počet klíčů od klenotů se ale vždy měnil podle toho, v čem byly právě uloženy, říká historik. Pokyny pro klíčníky, strážce klenotů, byly ale velmi striktní. „V roce 1500 bylo přímo stanoveno, že strážce, který by selhal a za jeho působení by se klenoty ztratily, je vystaven ztrátě cti, hrdla a statků, jeho děti by byly vyloučeny ze země, ale není doloženo, že by se tak stalo. Korunovační klenoty byly vždy považovány za nejvýznamnější poklad země,“ dodává Kadlec.

Symbolický počet sedmi klíčů sahá do konce 18. století

Klíče od Korunní komory má dnes sedm lidí. „Není tomu zas tak dávno, kdy byl počet sedmi klíčů stanoven,“ říká Kadlec. Roku 1791 se klenoty po dlouhé době vrátily zpět na Pražský hrad, byly uloženy v tzv. Svatováclavském archivu v sousedství kaple sv. Václava a ten se zamykal na pět zámků. Tehdejší český král Leopold II. ke klenotům určil dva strážce, jednoho ze stavu panského, jednoho ze stavu rytířského. Každý obdržel jeden klíč, dva klíče tedy měli strážci a dále bylo pět klíčů archivních, celkem tedy tvoří tu symbolickou sedmičku, dodává Kadlec.

Kdo dnes drží klíče od klenotů?

Po jednom klíči od Korunní komory má v současnosti prezident, premiér, pražský arcibiskup, předsedové obou komor parlamentu, děkan svatovítské kapituly a pražský primátor.

„Rozdělení klíčů bylo zákonem stanoveno v roce 1918 a současné rozdělení se pravděpodobně vztahuje k roku 1993,“ říká Kadlec. Každý z držitelů klíč přebírá ve chvíli, kdy se ujme úřadu. Je na něm, jak klíč uchovává. Současné klíče jsou z doby poslední úpravy dveří do Korunní komory z pol. 19. století, nejsou nijak zvlášť zdobené ani příliš velké, říká Kadlec. Každý klíč má smaltovaný štítek s číslem, v případě, že by se nějaký ztratil, musel by se vyrobit náhradní. Zatím však taková situace nenastala. V minulosti se klíč hledal pouze po smrti Alexandra Dubčeka, jeho rodina ho ale později našla.

Soubor českých korunovačních klenotů tvoří svatováclavská koruna z doby před rokem 1346, korunovační žezlo a jablko z druhé třetiny 17. století, korunovační kříž ze 70. let 14. století, korunovační meč ze 13. století a korunovační roucho z poloviny 17. století.

Na přání Karla IV., který nechal zhotovit svatováclavskou korunu a byl s ní v roce 1347 jako první korunován českým králem, se klenoty předvádějí lidem jen při výjimečných příležitostech. Svatovítský poklad patří mezi nejvýznamnější umělecké sbírky v tuzemsku. 

Poslední panovník, který si svatováclavskou korunu nasadil, byl Ferdinand V. Dobrotivý, a to během historicky poslední pražské korunovace v roce 1836. Zřejmě poprvé od té doby, tedy téměř po sto letech, ji mohla vidět širší veřejnost až v roce 1929. Během okupace si klenoty prohlédl nacistický vůdce v Česku Reinhard Heydrich. Říká se, že on nebo jeho syn si korunu nasadili. Pověst přitom prorokuje smrt všem, kteří ji neoprávněně vezmou na hlavu. Oba také brzy nato zemřeli.