Týden mozku není jen pro vědce, každý se může dozvědět, co má v hlavě

Praha – Začíná týden mozku. Neurovědci a lékaři se při něm pokusí široké veřejnosti přiblížit svoji práci a objevy a jejich význam. Letošní ročník je sedmnáctý, podle ředitelky spoluorganizujícího Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Evy Sykové to ale platí pouze pro Česko. Celosvětově budou vědci a lékaři přibližovat lidem mozek již podvacáté.
Video Eva Syková: Mozek nikdy nebudeme moci transplantovat
video

Eva Syková: Mozek nikdy nebudeme moci transplantovat

Eva Syková: Mozek nikdy nebudeme moci transplantovat

S6 16.3.15

Vědec Syka: Mozek je nejsložitější organizovaná hmota ve vesmíru

Mozek je bez nadsázky orgán, kvůli kterému existuje zbytek těla, pro vědce je ale také největší neznámou. To, jak funguje – a především jak nefunguje – vědí pouze částečně. Důležité přitom není pouze mozek popsat, ale především vědět, co v něm může selhat. „Cílem je poznat, jak mozek funguje, ale také léčit onemocnění, která ve velké většině neumíme léčit a léčíme pouze jejich příznaky,“ popsala Eva Syková.

Mozek je plně využit, ale bez tréninku slábne

Účelem týdne mozku ale nejsou pouze přednášky o nejnovějším pokroku, ale také seznámení či připomenutí toho, co se již o mozku ví – nebo i vyvrácení některých mýtů. Mezi ně patří podle Evy Sykové například tvrzení, že člověk využívá pouze malou část mozku. „Mozek je zcela využit, ale ne najednou. Všechny buňky nemohou pracovat najednou, to by byl obrovský zmatek. My se musíme na něco soustředit. Během naší běžné aktivity jsou oblasti mozku užívány,“ upozornila.

Richard Rokyta:

„Mozek pracuje pořád, i v noci: Musíme dýchat, a to vše mozek řídí.“


Předseda České lékařské akademie Richard Rokyta zdůraznil, že se mozek od dalších částí těla neliší tím, že by nepotřeboval trénink. Cvičení mozku přitom musí být všestranné. „Je potřeba, aby lidé mozek trénovali. Proto také většina lidí, kteří pracují do pozdního věku, si zachovává duševní svěžest. To je známá věc, když lidé odejdou do důchodu, rázem se jim zhorší kognitivní funkce. Musíte mít aktivní, zajímavou činnost,“ zdůraznil Richard Rokyta. Eva Syková dodala, že svěžesti mozku pomáhá činnost nejenom duševní, ale i fyzická: „V mozku se celý život vytvářejí v malém množství nové nervové buňky, tak právě fyzická aktivita podporuje vznik nových fyzických buněk, a to zvlášť v hipokampu, to je oblast, kde se vytvářejí paměťové stopy.“

Alkohol podávaný v malých dávkách… ve velkém množství škodí

Svému mozku ale lidé umějí také velice škodit. Nebezpečný je pro něj například alkoholismus. „Zničí se spoje, synapse i efapse – spojení mezi buňkami – jsou naprosto poničené, takže mozek dostává alkoholem zabrat. Trošičku alkoholu neškodí, naopak, je dobré, když pijete trochu vína denně, tak je to zdravé. Ale masivní alkoholismy jsou špatné,“ varoval Richard Rokyta. Určité nebezpečí vidí i v moderních technologiích, ačkoli obecně je z nich nadšen a v tom, že je jsou schopné používat i malé děti, vnímá příznivě.

„Ale co tam chybí, je to, že tam není interakce. Když čtete knihu nebo básničku, tak je tam interakce. Co zbude po nás? SMS a e-maily. Nebude žádná korespondence Elišky Krásnohorské s Janem Nerudou. Takže je otázka, jak moderní technologie, které jsou důležité a výborné, skloubit s intelektuální vnitřní duševní činností,“ nastínil předseda České lékařské akademie. Celkový dopad nových technologií však bude jasný až v budoucnu. „Uvidíme, co to s tou generací udělá, my to zatím nevíme,“ podotkl Richard Rokyta.

Syka: Neohlušujme se

Před neblahým dopadem moderních technologií na lidský mozek varuje i neurofyziolog z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Josef Syka. Ve svém profesním životě se věnuje vztahu mozku a zvuku a ve vysílání ČT24 upozornil na to, že ohlušování, kterému se v podobě hlasitých koncertů nebo hudebních sluchátek dobrovolně vystavuje současná generace, zadělává na výrazný problém v budoucnu.

„Slyšet řeč je mimořádně náročné, protože z akustického hlediska je úžasně složitá. Lidé, kteří se ohlušují v mládí, se připravují na ten úděl, kdy budou ve stáří velmi špatně rozumět složitému signálu,“ konstatuje s tím, že se podle posledních vědeckých poznatků nejedná pouze o problém sluchového ústrojí, ale přímo sluchového systému – vazby mezi receptorovými buňkami a sluchovým nervem.

Týden, během kterého se každý může dozvědět, co má v hlavě, letos jubiluje. „To je velké výročí, u nás sice sedmnácté, ale světově je to dvacáté výročí. Společnost byla v USA založena před dvaceti lety panem (Charlesem) Danou,“ poukázala Eva Syková. Kromě ní samotné, která bude přednášet o léčbě mozkových onemocnění pomocí kmenových buněk, či jejího manžela Josefa Syky, jenž přiblíží, jak mozek vnímá zvuk, bude možné dozvědět se během týdne mozku také o duševních poruchách od psychiatrů Jiřího Rabocha a Cyrila Höschla.