Krylova busta se musela stěhovat: Po výpovědi se jí ujali lidovci

Praha – Busta hudebníka a básníka Karla Kryla, která byla od podzimu v Poslanecké sněmovně, se musela stěhovat. Smlouvu o výpůjčce na neurčito totiž jejímu autorovi sněmovna předčasně vypověděla. Busta ale nakonec mezi poslanci přece jen zůstane – ujali se jí lidovci a postavili ji v předsálí svého klubu. Nadšeni z toho však nejsou členové Klubu přátel Karla Kryla, kteří proti umístění busty ve sněmovně protestovali.

Karel Kryl je teď u poslanců KDU-ČSL (zdroj: ČT24)

Busta Karla Kryla od loňského 6. října stála v rohu atria Poslanecké sněmovny. V těchto prostorách ji nahradila jiná výstava a Krylova tvář i s nápisem „Demokracie bez kritiky a opozice nemůže existovat“ se přesunula přibližně o několik set metrů dál a o dvě patra výš. Při příležitosti 21. výročí písničkářova úmrtí se dočkala nového uvedení, tentokrát v poslaneckém klubu KDU-ČSL. Oponenti ale namítají, že Kryl mezi politiky nepatří. Tento přesun je tak pro ně jenom kosmetickou úpravou.

„Kryla bychom právě od politiků měli držet co nejdál,“ uvedl při příležitosti prvního uvedení busty předseda Klubu přátel Karla Kryla Vojtěch Klimt. Petici za odstranění busty ze sněmovny podepsalo poprvé skoro 1 800 lidí. Jejich přání se málem i splnilo, autor busty totiž měl do konce března sochu odvézt. „Dostal jsem těsně před Vánocemi výpověď ze smlouvy,“ vysvětlil Pavel Monhart. Jenomže do záležitosti se vložili lidovci. Instalování busty u svého klubu a připomínku Kryla dnes doprovodili i zpěvem textů od Karla Kryla Bratříčku, zavírej vrátka a Děkuji.

Busta Karla Kryla v Poslanecké sněmovně
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Hledání pravdy je podle ministra kultury za lidovce Daniela Hermana to, čím je Karel Kryl a jeho tvorba blízká KDU-ČSL. „Byl docela nemilosrdným kritikem uhýbání se od pravdy,“ zmínil Herman. Že ale lidovci zabránili odstranění Krylovy busty, příznivci Karla Kryla nepovažují za nejlepší řešení. „Myslím si, že spousta lidí to bude vnímat spíš jako zneužití Kryla než jako poctu,“ řekl Klimt. U lidoveckého klubu by měla busta Karla Kryla nicméně vydržet, a to aspoň po dobu, co tu vydrží i lidovecký poslanecký klub.

Karel Kryl se narodil 12. dubna 1944 v Kroměříži a zemřel 3. března 1994 v Mnichově. Pochován je na hřbitově v pražském Břevnově. Kryl byl výrazným kritikem komunistického režimu skrze své slavné protestsongy. Po roce 1968 tak emigroval do Německa. Odstup k politické scéně si zachoval i po listopadu 1989, kdy se ostře postavil proti podobě rodící se nové demokracie. Ani po smrti se ale jeho myšlenky neztratily, řada zpěváků jeho repertoár přebírá.