Praha - Miloš Zeman je na Hradě dva roky. Za tu dobu vyvolal mnohokrát pozdvižení, ať už výroky, nebo pojetím výkonu funkce hlavy státu. Jako první přímo zvolený prezident Zeman opakovaně zkoušel, kam až může zajít, například při jmenování vlády. Ostrá slova pronesl už při inauguračním projevu 8. března 2013 - a nebylo to tehdy naposledy. A jak vypadaly první dva roky prezidenta Zemana ve funkci? Podívejte se v grafech.
Dva roky Zemana na Hradě: Jeho činy a slova často budí vášně
Zeman ve svém projevu před dvěma lety zařadil podstatnou část českých médií mezi „ostrovy negativní deviace“, vedle kmotrovských mafií a neonacistických bojůvek. „Za třetí ostrov negativní deviace pak pokládám podstatnou část českých médií. Tu část, která se zaměřuje na vymývání mozků, na mediální masáž a na manipulaci veřejným míněním,“ řekl tehdy Zeman, pro kterého byla kritika médií za použití silných slov vždy typická.
Nelze se tak divit, že vztah médií a prezidenta je poněkud komplikovaný. Prezident podle komentátora Reflexu Bohumila Pečinky nemá média na své straně, a to už od volební kampaně. Mnozí tvůrci veřejného mínění - média - dokonce před prezidentskou volbou deklarovali, že podporují Zemanova protikandidáta Karla Schwarzenberga. „Nikdy Zemanovi nedali šanci. Od prvních dnů po jeho nástupu zahájili proti němu válku. A on samozřejmě ten prapor zvedl a od té doby jsme svědky takového chronického boje obou těch táborů,“ řekl Pečinka v Událostech, komentářích.
Dva prezidentské roky na domácí scéně
Dva prezidentské roky v zahraniční politice
Pozornost vzbuzovaly nejen Zemanovy činy, ale i výroky
Prezident neměl spory jen s médii. S tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) nemohl najít shodu na obsazování velvyslanců – více čtěte zde. S politickými stranami se nedohodl na vládě Jiřího Rusnoka, kterou nakonec jmenoval navzdory nesouhlasu většiny parlamentních stran. Po předčasných volbách v říjnu 2013 pak Zemanovi trvalo rekordních 95 dnů, než jmenoval vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Nejen prezidentovy činy vzbudily pozornost médií a veřejnosti: kritiku si vysloužil za odmítání zapojení postižených žáků do běžných tříd (až později prezident upřesnil, že měl na mysli mentálně postižené) – více čtěte zde - nebo za svá slova o Ferdinandu Peroutkovi. Toho prezident kritizoval kvůli článkům z období druhé republiky – více čtěte zde.
Vulgarismy z úst hlavy státu pak zazněly v živém vysílání Hovorů z Lán. Jeho vystoupení přitáhlo kritiku i kvůli ostrému odsouzení ruské umělecké skupiny Pussy Riot – více čtěte zde. Nesouhlasné reakce se objevily i po dalších prezidentových vystoupeních týkajících se zahraničí: například za vystoupení v čínské televizi, kde Zeman mimo jiné prohlásil, že jel do Číny nikoliv proto, aby poučoval o lidských právech, ale aby se naučil, jak stabilizovat společnost. Pozornost vyvolal i svým výrokem, v němž spojil krvavé útoky islámských radikálů s celou muslimskou ideologií, a kontroverze vzbuzují i Zemanovy kroky kolem konfliktu na Ukrajině.
Události, komentáře: Dva roky Miloše Zemana ve funkci (zdroj: ČT24)
Zemanovu prezidentskou éru provázejí protesty, což bylo nejvíce vidět loni 17. listopadu, kdy si celé Česko připomínalo 25 let od událostí listopadu 1989. Na Národní třídě v Praze několikatisícový dav vystavil prezidentovi symbolickou červenou kartu a část protestujících dokonce poté zasypala prezidenta na Albertově vajíčky - více čtěte zde. Asi stovka příznivců prezidenta se ale v té době sešla na Klárově. A dnes se prezidentovi příznivci sejdou znovu: Strana práv občanů svolala manifestaci na jeho podporu na pražské Hradčanské náměstí.