Hidžáb ve škole? Nám to nevadí, tvrdí většina Čechů

Dívka s muslimským hidžábem, tedy šátkem, který jí zakrývá pouze vlasy, by ve školních lavicích i veřejných prostorách nevadila až 58 procentům Čechů. K burce a nikábu už ale tak tolerantní nejsou. Vyplývá to z průzkumu o vztahu Čechů k migraci, cizincům a islámu, který pro Českou televizi vypracovala společnost Median. 

Přestože se pro zákaz nošení hidžábu vyslovilo pouze 38 procent dotázaných, burku (zakrývající vlasy i obličej včetně očí) a nikáb (zakrývající obličej kromě očí) by už Češi na veřejnosti příliš netolerovali. Pro jejich zákaz se vyslovilo 80, respektive 78 procent.

Druhy muslimského zahalování

Zdroj: ČT24

Průzkum rovněž ukázal poměrně výrazný rozdíl v tom, jak Češi vnímají muslimský hidžáb a obdobné pokrývky hlavy v jiných náboženstvích. Přestože by muslimský šátek 38 procent z nich zakázalo, podobné pokrývky zahalující vlasy, které ale vycházejí z jiného než islámského vyznání, by zakázalo pouze 23 procent dotázaných. České postoje jsou tedy ovlivněny i současným kritickým vnímáním islámu a muslimů.

Češi a jejich vztah k islámu - tolerance s podmínkami

Poměrně tolerantní, ale opatrný přístup sdílí k muslimům i jejich víře většina Čechů. Sedmdesát procent z nich si myslí, že by muslimové měli mít možnost řídit se hodnotami a nařízeními koránu, ale pod podmínkou, že tím neporuší české zákony a základní hodnoty. Pouze menšina dotázaných (36 procent) je přesvědčena, že by se mělo přísněji postupovat proti všem muslimům bez rozdílu a bránit jim tak v přistěhování. Naopak většina 54 procent je pouze pro kontrolu jednotlivců, pokud hrozí, že patří radikálům. Stejně tak nejvíce dotázaných preferuje tento selektivní přístup i ve vztahu k islámu obecně.

Průzkum agentury Median pro Fokus
Zdroj: Median

Zastánci neselektivního přístupu, který nerozlišuje jednotlivce, ale postihuje muslimy jako celek, jsou nejčastěji starší lidé, lidé z nižších vzdělanostních a socioekonomických skupin. To ale nemusí nutně souviset s postojem k islámu jako takovému, ale spíš celkově s přístupem ke skupinám, se kterými se tito lidé příliš nesetkávají – zákaz islámu například podporují častěji ti, již žádného cizince neznají.

Z průzkumu vyplývá, že osobně zná cizince žijícího v tuzemsku pouze menšina Čechů, konkrétně 40 procent. Častěji mají známého cizince lidé z měst nad 20 tisíc obyvatel, muži, lidé s maturitou, ekonomicky aktivní, lidé do 50 let. Je to dáno jednak pracovním prostředím, ve kterém se pohybují, ale také sociálním okolím. Kromě lidí ze Slovenska znají Češi osobně nejvíce Ukrajince, a to častěji muže než ženy.

Průzkum agentury Median pro Fokus
Zdroj: Median

A právě Slováci jsou Čechům ze všech cizinců na našem území nejsympatičtější, vnímá je tak 28 procent lidí. Mezi mírně pozitivně hodnocené se zařadili Poláci, Vietnamci a Němci. Naopak spíše negativně lidé v tuzemsku vnímají Rusy a Ukrajince. Nejvíce negativních hodnocení pak připadlo na Araby a Romy. Podle Medianu odpovídají tyto výsledky předešlému průzkumu CVVM z roku 2014, proto lze konstatovat, že český postoj k cizincům žijícím v tuzemsku nezměnil ani konflikt na Ukrajině ani atentát v pařížské redakci nebo jiné podobné události.

Na Slovensku zase stoupá počet obyvatel, kteří za kulturně nejbližší zemi považují Českou republiku. V loňském průzkumu veřejného mínění se tak vyslovily tři čtvrtiny Slováků, v podobné sondáži z roku 1996 tento názor zastávalo 62 procent obyvatel země.

Průzkum agentury Median pro Fokus
Zdroj: Median

Negativní emoce spojené s cizinci žijícími v Česku jsou spojené jednak s osobními zkušenostmi, ale také s medializací a stereotypy o jednotlivých národnostech, které jsou ve společnosti zakořeněné. A právě tyto zažité představy nejvíce ovlivňují naše postoje negativním směrem. Prokázalo se totiž, že pokud člověk zná alespoň od vidění nějakého cizince, hodnotí celou národnostní skupinu významně lépe. Poláky, Vietnamce a Němce tato osobní znalost dokonce posouvá od průměrných známek k těm jasně pozitivním. U dalších skupin, jako jsou například Ukrajinci nebo Arabové, pak osobní zkušenost s cizincem výrazně snižuje celkově spíše negativní vnímání celé národnostní skupiny.

Průzkum agentury Median pro Fokus
Zdroj: Median

Během posledních šesti let se počty cizinců žijících na území Česka nesnižovaly, ale ani nezvyšovaly. Přesto napříč společností převládá pocit, že počet cizinců v tuzemsku stoupá. Příčinou mohou být jevy, které jsou společné všem částem veřejnosti, jako je posílení medializace problémů spojených s cizinci, imigrací a násilných konfliktů v zahraničí nebo například posílení bezpečnostních obav po pařížských útocích.

Průzkum agentury Median k migraci a cizincům v ČR 1.44 MB

Průzkum „Stěhování národů – vztah Čechů k migraci, cizincům a islámu“ vypracovala pro Českou televizi společnost Median. Sběr dat probíhal ve dnech 13. 2. až 19. 2. 2015 na reprezentativním vzorku 1 006 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, vzdělání, místo bydliště…). Statistická chyba se pohybuje +/- 1,5 až +/- 3 procenta. Metoda sběru dat byla kombinací CAPI (osobní dotazování s využitím notebooků) a CATI (telefonické dotazování na mobilní telefony a pevné linky) v poměru cca 50:50.