Lidé si víc stěžují na pomalost soudů. I tak patříme k nejrychlejším v EU

Praha – Přibývá stížností na příliš dlouhé rozhodování soudů, a to představuje také nejčastější důvod, kdy musí ministerstvo spravedlnosti vyplácet lidem odškodnění. Počet žádostí o náhradu za nemajetkovou újmu kvůli zdlouhavému procesu narostl od roku 2011 do minulého roku přesně o stovku. Ministerstvo spravedlnosti nebo soud následně rozhodovaly o jejich oprávněnosti, stát pak za stejné období vyplatil v těchto případech přes 259 miliónů korun. I přesto české soudy patří podle Evropské komise k nejrychlejším ze zemí Osmadvacítky.

S případy méně závažné kriminality, kterou představují především krádeže, si nejrychleji poradí ve Svitavách a v Blansku. Pachatel se tu dočká trestu a poškození případné finanční náhrady průměrně za dva a půl měsíce.

Naopak kolem tří let to trvá u Krajského soudu v Ostravě, který ale řeší závažnější případy ekonomické kriminality. „Krajský soud v Ostravě bojuje s nedostatkem v počtu soudců, ale i v počtu pomocného soudního aparátu,“ vysvětluje mluvčí krajského soudu Zdeněk Zecha.

Video Rychlost soudů tématem Událostí ČT
video

Rychlost soudů tématem Událostí ČT

Bez rozsudku se oběti nemohou dožadovat odškodnění, třeba pozůstalí po zemřelých při železniční nehodě ve Studénce ho nemají po kom vymáhat již sedmým rokem. Navíc je po pravomocném verdiktu čeká ještě civilní spor, který se v některých regionech může rovněž protáhnout. Nejpomaleji v ČR řeší v posledních letech občanskoprávní spory Okresní soud v Ústí nad Labem - vynést rozsudek tu zabere průměrně 2,5 roku. A příkladem opačným je soud v Náchodě, kde civilní spory vyřizují za čtyři měsíce.

Rozdíly jsou i při vyřizování insolvencí

Nejrychleji řeší úpadek dlužníků či firem v insolvenci Městský soud v Praze, v průměru věc ukončí za rok a tři čtvrtě. „U Městského soudu v Praze jako jediného soudu v ČR funguje to, že soudce kromě konkrétního insolvenčního řízení má na starosti i žaloby, které s ním souvisejí. Soudce nemusí čekat na rozhodnutí svého kolegy,“ upřesňuje mluvčí Markéta Puci.

U některých soudů už také začínají fungovat takzvané minitýmy, ve kterých má soudce stále k dispozici dva úředníky. K vyšší rychlosti při vyřizování soudních pří by podle některých justičních domů přispělo i rychlejší schvalování nových soudců ministerstvem spravedlnosti, aby se ke jmenování před prezidenta dostali co nejdřív.

Krátký rozhovor v Událostech ČT s budoucím ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem:

  • Vyřízení civilního sporu trvá nejrychlejšímu okresnímu soudu zhruba 120 dní, tomu nejpomalejšímu až sedmkrát déle - tedy přes 2 roky. Co je podle vás příčinou takového rozdílu?

„Příčin je celá řada. Ještě řekněme, že nejrychlejší nutně nemusí být nejlepší. Jsou to rozdíly v organizaci soudu, ale také v tom, jak moc je ten který soud zatížený. My víme, že máme soudy, kde na jednoho soudce připadá dvakrát tolik věcí, než jinde. Celá struktura je trochu nevyvážená a nám se s ní obtížně pohybuje, protože konkrétní soudce je jmenován ke konkrétnímu soudu a bez jeho souhlasu ho ani nemůžeme přeložit někam jinam.“

  • V resortu působíte jako první náměstek, na Hradě už je vaše nominace na ministra. Považujete vyšší tempo soudů za prioritu, co konkrétně pro to uděláte?

„Samozřejmě je to velká priorita, tempo i kvalita soudů. My jsme tento rok zahájili proces, kdy se snažíme zmapovat situaci v justici a zjistit, co bychom mohli dělat. Opatření bude celá řada. Chceme posílit odborný personál, který by měl mít soudce k dispozici v týmu. Chceme také nastavit optimální strukturu organizace soudů. Také se chceme podívat právě na nerovnosti v nápadu mezi jednotlivými soudy. Je tam i řada opatření včetně zlepšení elektronizace a automatizace justice.“