Transparency International: České cyklostezky nejsou dražší než v jiných zemích

Praha – Analýza Transparency International neprokázala, že by byla stavba cyklostezek v Česku předražená. Výstavba jednoho kilometru u nás stojí v průměru 2,3 milionu korun, což je ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi průměrná cena. Analýza zkoumala celkem 14 projektů financovaných z EU za 400 milionů Kč, celkem šly na stavbu cyklostezek v posledním programovém období dvě miliardy.
Video Sestřih brífinku Transparency International
video

Sestřih brífinku Transparency International

„U cyklostezek jsou často vidět pouze excesy, například drahé mosty. Obecně se však česká cyklostezka nevymyká v ceně za kilometr ani v jiných cenových ukazatelích,“ konstatoval na brífinku právník Petr Leyer z Transparency International.

Analýza nebyla zaměřena na žádný konkrétní kraj a ukázala, že jsou mezi jednotlivými zadavateli rozdíly: „V mnoha případech lze postupovat lépe a mohlo by být dosaženo větší úspory, pokud by zadavatel zvolil přiměřené kvalifikační předpoklady a vhodný typ řízení,“ dodal Petr Leyer. V takovém případě pak totiž cena zakázky klesla až na 60 nebo 50 % původního odhadu.

K nejlevnějším tak patřila Kladenská cyklostezka, jejíž cena se z předpokládaných 21 milionů snížila na 10,8 milionu korun. Naopak u dvou zakázek byly podle Ti nepřiměřené kvalifikační předpodklady - šlo o cyklostezku Rokytka a Hradec nad Moravicí - v těchto případech přesáhla vysoutěžená cena předpokládanou hodnotu zakázky.

Další oblastí, na které by se pak v rámci veřejných zakázek dalo ušetřit, jsou právní služby. Na část zakázek si totiž zadavatelé najímají administrátory – kvůli údajně složitému vyřizování zakázek. Pokud se ale na právní služby vypíše otevřené výběrové řízení, pak nabízená cena klesá.

Vládní zmocněnci: Třetina neměla standardní pracovní smlouvu

Transparency International se také zaměřila na vládní zmocněnce: třetina ze zhruba čtyř desítek zmocněnců neměla v posledních pěti letech uzavřenou standardní pracovní smlouvu. Za svou práci dostávali až 165 tisíc korun měsíčně, náplň jejich práce však nebyla vždy jasně vymezena.

O funkcích vládních zmocněnců se někdy v médiích hovoří jako o trafikách pro neúspěšné politiky. Z analýzy TI vyplynulo, že z celkového počtu 43 zmocněnců bylo dříve v politice 11 z nich, včetně bývalých ministrů Karla Kühnla, Petra Mareše nebo Jiřího Ciencaly.

Šéf Transparency International David Ondračka upozornil, že by se po příštích krajských volbách mohla znovu opakovat situace, kdy budou do těchto postů dosazování neúspěšní politici. TI proto navrhuje stanovit jednotný statut zmocněnce ve struktuře ústřední státní správy, zveřejňovat obsazení těchto pozic a náplň práce a publikovat zprávy o aktivitách zmocněnců s cílem zamezit spekulacím o jejich vytíženosti.