Romských ghett v ČR přibývá, změnit to chce nová strategie

Praha – Třetina Romů žije v Česku v odloučených chudinských lokalitách. Tato ghetta pojímají až sto tisíc lidí a za posledních osm let se rozrostla asi o stovku. „Začlenění romské menšiny je jedním z nejnaléhavějších sociálních problémů,“ vysvětluje ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD), proč předložil novou Strategii romské integrace do roku 2020, kterou dnes schválila vláda. Dokument definuje jako klíčové problémy špatnou dostupnost bydlení a zaměstnání, ale upozorňuje i na špatný přístup ke vzdělání a bezpečnostní rizika.
Video Rozhovor s Jiřím Dienstbierem o nové strategii
video

Rozhovor s Jiřím Dienstbierem o nové strategii

Rozhovor s Jiřím Dienstbierem o nové strategii

UDÁLOSTI: Přibývá vyloučených lokalit

„Hlavním cílem strategie je překonat zásadní sociální, ale i kulturní problém, který tady s integrací je,“ upozorňuje Dienstbier s tím, že v Česku se sociální vyloučení týká asi třetiny Romů z celkových zhruba tříset tisíc.

Podle expertů žijí vyloučení Romové téměř ve čtyř stovkách ghett. „Jde o odhad, který se zatím opírá jen o zkušenosti z terénu. Přesný počet ghett by ale měla zjistit až studie, kterou zadalo ministerstvo práce a sociálních věcí – měli bychom ji mít během týdnů,“ doufá ministr. Obecně se domnívá, že nárůst vyloučených romských lokalit je důsledkem zhoršené sociální a ekonomické situace v minulých letech. 

Strategie romské integrace do roku 2020 1.40 MB

Klíčový problém: Vzdělávání

„Jde nám o podporu romské kultury i o jejich etnickou či řekněme národnostní emancipaci. Konkrétní klíčový problém ale představuje vzdělávání,“ podotýká ministr. Strategie proto prosazuje, aby romské děti obsadily více míst ve školkách i klasických základních školách. Podle Dienstbiera, podobně jako dle obudsmanky Anny Šabatová, totiž mnoho romských dětí zbytečně končí v tzv. základních školách praktických.

Tyto specializované školy jsou sice určeny pro mentálně či jinak postižené děti, Romové tam ale podle expertů většinou chodí zdraví. Myslí si to i Jana Vargovčíková z Amnesty International: „Důležité je, aby děti v prvních ročnících základní školy dostali potřebnou podporu. Často můžou mít problém s porozuměním či zadáním, ale to nelze směšovat s lehkým mentálním postižením,“ uvádí s tím, že podporu by mohly získat například prostřednictvím asistentů. „Každopádně by děti neměly trpět tím, do jakého prostředí se narodily,“ konstatuje k tomu ministr pro lidská práva.

S důrazem Strategie romské integrace na lepší dostupnost vzdělávání souhlasí i ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek (ČSSD): „Chceme co nejvíce dětí začlenit do hlavního vzdělávacího proudu. A nová strategie s tím koresponduje,“ konstatoval. Jiří Dienstbier ovšem zároveň podotýká, že dostupnost školství je třeba řešit ruku v ruce s nezaměstnaností a chudobou v odloučených lokalitách, kde romské děti vyrůstají.

Video Rozhovor s Janou Vargovčíkovou z Amnesty International
video

Rozhovor s Janou Vargovčíkovou z Amnesty International

Problém je i na straně Romů

Podle Dienstbiera jsou Romové na jednu stranu znevýhodňováni, protože je firmy nechtějí zaměstnávat a mateřské školy nechtějí přijímat romské děti, na druhou stranu ale sami nemají dost informací, aby zvýšili své šance. Jana Vargovčíková ale připomíná, že Romové často ani nechtějí některých možností využívat. „Strategie navrhuje řadu užitečných opatření k předškolnímu vzdělávání. Je ale pravda, že v romských rodinách často není zvykem do mateřské školy děti dávat,“ protože pro rodiče je to finančně i logisticky náročné. „Nicméně je dobré, aby se zvýšila úspěšnost romských dětí tím, že budou na základní školní docházku lépe připraveni,“ uzavírá Vargovčíková.

Romské děti ve „zvláštních“ školách

Předchozí ochránce veřejných práv Pavel Varvařovský nechal před dvěma lety vypracovat výzkum v 67 bývalých zvláštních školách v ČR, kterým se dnes říká praktické. Vyplynulo z něho, že romské děti v nich tvoří 35 procent žáků. Praktické školy jsou určeny pro děti, které trpí diagnostikovanými poruchami, jež jim brání ve vzdělávání se zdravými spolužáky. Ombudsman ale upozornil, že jejich romští žáci jsou většinou zdraví. „Neexistuje vědecké zdůvodnění, podle něhož by u jednoho etnika existovala výrazně vyšší míra výskytu lehké mentální retardace než u zbytku populace,“ zdůraznil Varvařovský. Podobně smýšlí i současná ombudsmanka Anna Šabatová, která podotýká, že romští žáci potřebují hlavně to, aby je ke studiu někdo motivoval.

Na segregaci romských dětí v rámci základního školství Česko loni v září upozornila Evropská komise. Znepokojení v minulosti vyjádřil i výbor OSN a Evropský soud pro lidská práva.


Nejen romské problémy

Ačkoli Jiří Dienstbier říká, že dokument cílí na typicky romské problémy, zároveň zdůrazňuje, že navrhuje opatření i pro řadu problémů, které trápí jiné skupiny obyvatel. „Chceme, aby společnost byla soudržná, aby každý člověk dostal svoji šanci žít normální, důstojný život,“ dodává k ideovému zázemí Dienstbier.

Podle ministra pro lidská práva je strategie komplexní, protože řeší všechny dílčí problémy, které dosud začleňování Romů bránily. Zároveň ale upozornil, že problém je natolik složitý, že vyžaduje aktivitu většinové společnosti.

Na integrační opatření chce Česko využít peníze z EU. V příštích letech by mohlo získat až miliardy korun. A to ze tří programů, které se věnují zaměstnanosti, vědě a výzkumu a integraci. Příslušné resorty už uzavřely memoranda o spolupráci. Výzvy k podávání žádostí o peníze se budou u všech tří programů koordinovat.

Problémy s integrací Romů v EU

Nastavit férové podmínky mezi Romy a majoritou se kromě Česka snaží i většina ostatních členů Evropské unie. Nejvíce sociálně vyloučených Romů hlásí Španělsko, Bulharsko, Rumunsko či Slovensko. V celé EU žije příslušníků této menšiny asi šest milionů.