Praha – Neziskové organizace navrhují stanovit půlroční lhůtu, do které by soudy musely rozhodnout o svěření dítěte do trvalé péče. Dnes není výjimkou, že stejná soudní řízení trvají déle než půl roku. Neziskové organizace, ale i vládní Výbor pro práva dítěte to kritizují. Dítě podle nich potřebuje co nejdříve začít utvářet vztahy s novou rodinou. Ministerstvo spravedlnosti zavedení kratších lhůt zatím neplánuje. Žádostí o změnu se bude zabývat vláda.
Neziskovky žádají, aby soudy o svěření dětí rozhodovaly do půl roku
Neziskové organizace, které se věnují náhradní rodinné péči, i Výbor pro práva dítěte si stěžují, že je délka soudních řízení v případech osvojení nebo návratu dětí do původní rodiny často příliš dlouhá. „Setkali jsme se i s několikaměsíčním předávání dítěte. Ten proces trval i tři až osm měsíců. To miminko potřebuje vytvářet vztahy, potřebuje navazovat vztahy s lidmi, kteří se o něj budou starat,“ říká Kateřina Šlesingerová, ředitelka doprovázení v obecně prospěšné společnosti Dobrá rodina.
„Asi se nebere v potaz, že dětem plyne čas úplně jinak. Každý den se v jejich životě uděje několik zázraků, které by už měly zažívat se svou rodinou,“ říká Romana Boukalová, pěstounka na přechodnou dobu.
Ministerstvo navrhuje posílit řady soudců
Soudy žádnou lhůtu, ve které mají takové případy vyřídit, nemají. V zákoně je psáno jen to, že mají rozhodovat s nejvyšším urychlením. Ministerstvo spravedlnosti se změnou zatím nepočítá. „V tuto chvíli neplánujeme zavedení lhůt, to ovšem neznamená, že tak, jak budeme nadále sledovat praxi, se nemůže něco změnit,“ uvedla Kateřina Hrochová, ministerstvo spravedlnosti.
Ministerstvo však přišlo s vlastním řešením. Místo upravování lhůt chce navýšit počty soudců, kteří by se rodinněprávními případy zabývali. Odborníci se ale obávají, že tito nově jmenovaní soudci nebudou mít minimálně ze začátku dostatek zkušeností.
Neziskovky si stěžují na dlouhá řízení o svěření dětí do péče (zdroj: ČT24)