Památkový zákon nám zkomplikuje práci, kroutí hlavou archeologové

Praha – Památkový zákon, který připravuje ministerstvo kultury, zkomplikuje způsob, jakým se archeologové dozvídají o stavebních lokalitách. Už dnes stavaři nedodržují úplně povinnost hlásit archeologům jakékoliv zemní práce, kde je zákonem daná povinnost provést průzkum. Nový zákon nám práci ještě zhorší, stěžují si archeologové. Kraje si navíc mohly určovat území, kde by byl průzkum zakázán. Vláda dostane návrh zákona k projednání v létě, platit by měl od roku 2018.

„Místo jednoduchého vztahu stavebník-archeolog tam vstupuje asi pět institucí a patrně než proběhne velká část administrativy, bude naleziště jednoduše ztraceno,“ shrnuje nejtíživější výtku vůči připravované normě Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd. Stavbu by investor nově musel hlásit nejdříve obci, která by ji dle vlastního uvážení zanesla do informačního registru. A až odsud by se archeologové o akci dozvěděli.

Ministerstvo kultury vidí v postupu přesný opak - šance, že badatelé o nic důležitého nepřijdou, se podle úřadu zvýší. „Dnes o to stavebník nemá zájem, aby mu tam někdo kopal, protože mu to prodlouží a prodraží stavbu,“ tvrdí ředitel odboru památkové péče Jiří Vajčnar.

Další krok, který dělá vědcům těžkou hlavu, je možnost krajů vyhlásit takzvané území bez nálezů. Jde podle ministerstva o území, kde se žádný nález nepředpokládá. Takový případ jsou třeba území po těžbě hnědého uhlí. Archeologové by do těchto míst jednoduše nemohli.

Video Archeologové nesouhlasí s chystaným zákonem
video

Archeologové nesouhlasí s chystaným zákonem

Přeci jen ale i ministerstvo vnímá potřebu určitou pojistku k tomuto kroku přidat. Archeologové by tedy o vyhlášení území spolurozhodovali, a kdyby tam i později kdokoli něco cenného našel, zákaz průzkumu by to zrušilo. „Podle zkušeností s jinými krajskými vyhláškami než to zrušíte, může nastat obrovská škoda,“ konstatuje k dosavadní praxi Jan Frolík.