Za poslední roky se kybernetická kriminalita ztrojnásobila

Praha – Od roku 2011 se počet internetových trestných činů zvýšil téměř trojnásobně na loňských 4 300 zločinů. V roce 2001 to bylo 15 zločinů. Na dnešní tiskové konferenci ke Dni bezpečnějšího internetu to uvedl ministr vnitra Milan Chovanec. Jeho vládní kolegyně Michaela Marksová zdůraznila, že dvě nejohroženější skupiny představují děti a senioři. Jde hlavně o hospodářskou kriminalitu, šíření dětské pornografie a rasové nesnášenlivosti nebo kyberšikanu. Policie proto chystá pro podobné zločiny speciální útvar.

„My jsme v roce 2011 řešili zhruba 1 500 zločinů realizovaných prostřednictvím internetu a sítí. V loňském roce to číslo bylo 4 300. Vidíte, jak obrovský nárůst zločinnosti se tu děje a trend je stoupající,“ uvedl ministr Chovanec. Zatímco kolem roku 2000 šlo podle Chovance téměř výhradně o trestné činy související s porušováním autorského práva, tedy stahování nelegálních multimediálních souborů, loni šlo o hospodářskou kriminalitu, kyberšikanu nebo šíření dětské pornografie.

Od příštího roku má v rámci policie začít pracovat nový útvar, který by aktivity v boji s kybernetickou kriminalitou koordinoval. Spolupracovat bude s Národním bezpečnostním úřadem. Do útvaru přejdou policisté, kteří se již problematikou zabývají, v budoucnu by měl podle Chovance posílit zhruba o 50 lidí.

Podvodné přílohy, exekuce a kyberšmejdi

Policie v současnosti eviduje stovky případů šíření škodlivých programů v přílohách e-mailů, které se tváří jako exekuční příkaz. Zaznamenala také růst počtu případů lidí, kterým neznámí pachatelé odčerpávají finance z bankovních účtů. Množí se také případy vylákání citlivých údajů přes sociální sítě. 

Dvě třetiny útoků na internetu míří na bankovní účty lidí. Stále častěji se objevují e-maily s prosbou o změnu kontaktních údajů nebo zaplacení nepatrného dluhu. Jde ale jen o způsob, jak z lidí dostat přístupové údaje k účtu. Banky podobné žádosti emailem neposílají. 

Video Bezpečnostní analytik: Vlak nám neujel, ale jedeme v posledním vagónu
video

Bezpečnostní analytik: Vlak nám neujel, ale jedeme v posledním vagónu

Bezpečnostní analytik: Vlak nám neujel, ale jedeme v posledním vagónu

eko, 10.2.2015

Internetovou kriminalitu bude řešit speciální útvar

Marksová: Kyberkriminalita útočí hlavně na děti a seniory

Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové roste počet případů tzv. kyberšmejdů zaměřených na seniory. Spoléhají totiž na to, že právě senioři nejsou při práci s internetem příliš ostražití. „U důchodců zaznamenáváme čím dál více případů exekučních srážek z důchodů, což může být z velké části způsobeno nákupem na podvodných e-shopech, které jsou řízeny novodobými šmejdy,“ uvedla. Počet exekučních srážek se proti roku 2006 zvýšil 2,5krát na více než 75 tisíc případů.

Kyberšikana – nové strašidlo dětí

Množí se také počet případů kyberšikany mezi dětmi. Podle Jiřího Palyzy z Národního centra bezpečnějšího internetu se s ní setká zhruba polovina dětí, ale rodiče o tom ví jen v pěti procentech případů. Třetina rodičů pak nemá přehled, co jejich děti na internetu dělají a s kým se tam stýkají.

Rodiče, jejich děti a internet:

  • 4 z 10 rodičů vyhrazují dětem přesně stanovený čas, který mohou trávit na internetu
  • 36 % rodičů přístup svých ratolestí k internetu nijak neomezuje
  • Pětině rodičů slouží omezení přístupu k internetu jako výchovný prostředek (trest)
  • 35 % rodin nemá nijak nastavena pravidla pro užívání sociálních sítí dětmi
  • 65 % dětí si od rodičů nějaké poučení vyslechne

                                                            (zdroj: Zákaznický výzkum UPC ČR z února 2015)

Zhruba tři čtvrtiny domácností s internetem nemají zabezpečený router

V souvislosti s internetovou bezpečností jsou vypovídající čísla z čerstvého průzkumu jedné z firem zaměřené na antivirové produkty. Téměř tři čtvrtiny tuzemských domácností připojených k internetu jsou podle dat zcela odevzdány na milost hackerů kvůli nezabezpečenému bezdrátovému routeru. Zhruba polovina bytů používá výchozí nebo často používané heslo a pětina uživatelů má jako heslo údaje svých adres, jmen, telefonních čísel, názvů ulic, případně další snadno odhadnutelné termíny.