Babiš nechce vysedávat ve sněmovně: Shání podporu pro klouzavý mandát

Praha – Ministr financí Andrej Babiš (ANO) posílá do schvalovacího procesu zákon o klouzavém mandátu. Ten řeší souběh funkce poslance s vládním postem. V případě přijetí normy by nově platilo: pokud se poslanec stane ministrem, pak přijde o své křeslo ve sněmovně, kam za něj nastoupí náhradník. A když by potom ministr ve vládě skončil, tak se vrátí zpátky do sněmovny. V případě senátorů jsou pravidla trochu jiná: pokud se senátor stane ministrem, tak také o své křeslo přijde, ale konaly by se doplňující volby. Do Senátu se totiž volí většinově, a tudíž nejsou náhradníci z téže strany.

Podle Babiše je hlavním důvodem pro přijetí změny Ústavy povinná účast na schůzích ve sněmovně, která zabírá čas, kdy by se ministr mohl věnovat své agendě na úřadě. „Tam jde o to, když opozice dělá obstrukce, abychom tam nemuseli sedět.“ Podle vicepremiéra jsou ale i další důvody. Třeba posílení principu dělby moci nebo to, že podobný model funguje i v mnoha jiných zemích s parlamentním systémem. Důvodová zpráva uvádí třeba Belgii, Rakousko, Bulharsko, Estonsko, Portugalsko nebo Slovensko.  

Nová pravidla by se týkala až poslanců vzešlých z příštích voleb. Ostatním ministrům se plán na možné vyvázání se z celodenní účasti na schůzích líbí. Babiš ale bude muset přesvědčit pět ze sedmi poslaneckých klubů, pak by se návrh na zavedení klouzavého mandátu stal součástí připravovaných změn Ústavy.  

Video Události: Klouzavý mandát má být součástí širších změn Ústavy
video

Události: Klouzavý mandát má být součástí širších změn Ústavy

Právě o úpravách Ústavy se ve sněmovně už nějaký čas diskutuje, od koalice i opozice už se sešlo asi 25 návrhů. Podle předsedy podvýboru pro ústavní procedury Jeronýma Tejce mají jednotlivé kluby poslat do konce února svá stanoviska, se kterými změnami souhlasí.   

Zástupci opozice ale teprve chtějí o zavedení klouzavého mandátu jednat, bez jejich hlasů se přitom Babiš neobejde, jelikož jde o ústavní zákon, který musí podpořit třípětinová většina – a tou samotná koalice nedisponuje. „Co je opravdu zásadní problém, že ve sněmovně často nejsou ministři vlády při projednávání zákonů, které se jich týkají. A tomu by klouzavý mandát nepomohl,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura je však změně nakloněn – podle něj ministři nestíhají zároveň vykonávat obě funkce – proto je nutné je oddělit.

Mezi dalšími návrhy na změny Ústavy patří např. změna v délce funkčního období ústavních soudců. Místo dvou desetiletých mandátů by nově byl jen jeden dvanáctiletý. Diskutuje se také o tom, že by poslanci v případě nepodmíněného odsouzení zanikl jeho mandát. A měnit se mají i pravomoci prezidenta: nově by v případě jmenování členů bankovní rady ČNB potřeboval souhlas od Senátu. Naopak vedení Nejvyššího správního soudu by hlava státu mohla jmenovat bez souhlasu vlády.