Velehory v Česku nejsou, lavinám se přesto nevyhneme

Pravděpodobnost lavin je v Česku největší v Krkonoších a Jeseníkách, jen tento týden tamní horské služby zaznamenaly už dvě laviny. Krkonoše postihnou takové sesuvy v průměru třicetkrát ročně, často právě v Obřím dole, kde ve čtvrtek zemřel jeden lyžař. Přežít v lavině je téměř nemožné. „Pokud se z laviny člověk nedostane sám vlastními silami, nebo ho nevyhrabou během čtvrt hodiny, tak šance na přežití, která do té doby byla 90 procent, klesá rychle téměř na nulu,“ řekl horolezec Radek Jaroš.

Jen v Krkonoších je 80 míst, kde může lavina spadnout. Ročně v horách sjede několik desítek lavin. Obecně platí, že rizikovým faktorem pro pád lavin je obleva a déšť, ale také sněžení a silný vítr. Nejnebezpečnější jsou svahy se sklonem 28 až 45 stupňů. Lavinovými lokalitami v Krkonoších jsou Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl.

V Krkonoších je v současnosti na hřebenech 80 až 120 centimetrů sněhu, podle záchranářů je ve žlabech a lavinových svazích sněhu ještě více, což s sebou nese nebezpečí obou typů lavin - deskových i sněhových. Studniční Jáma, kde došlo k dnešnímu zavalení skialpinistů, je takzvaný ledovcový kotel. Je to oblast nad Obřím dolem, v jejíž blízkosti existuje ještě Velká studniční jáma. Nachází se v nadmořské výšce 1150–1200 metrů nad mořem a hloubka je asi 300 metrů.

Lavinová předpověď horské služby
Zdroj: ČT24

Co může lyžaři pod lavinou zachránit život?

Základní lavinovou výbavou je lavinový vyhledávač, sonda a lopata. Lavinový vyhledávač je jednoduchý vysílač a přijímač v podobě krabičky na mezinárodní frekvenci 457 kHz. Všichni členové družstva ho mají zapnutý na vysílání a v případě zásahu laviny si nepostihnutí členové přepnou na příjem a podle síly signálu, která se zobrazuje zvukově, světelně či digitálně, hledají zasypané. Lavinová sonda je lehká skládací tyčka, která se nosí v batohu či je připevněna na něm. Používá se při dohledávání zasypaného takzvaným sondování, neboli propícháváním sněhu v místě, které ukáže vyhledávač. Skládací sněhová lopata je vyrobená z lehkého kovu nebo z pevného plastu. Existuje také další nadstandartní vybavení, například lavinový batoh, který zavaleného udrží na povrchu laviny.

Pět stupňů lavinového nebezpečí

Při 1. stupni lavinového nebezpečí je sněhová pokrývka celkem dobře zpevněná a stabilní a uvolnění laviny je možné jen při velkém dodatečném zatížení, a to jen ojediněle ve velmi strmém extrémním terénu. Také při 2. stupni lavinového nebezpečí je sněhová pokrývka zpevněná vcelku dobře. Uvolnění laviny je možné hlavně spíše jen při velkém zatížení, a to zejména na strmých svazích většinou uvedených v lavinové předpovědi.

Video Velehory v Česku nejsou, lavinám se přesto nevyhneme
video

Velehory v Česku nejsou, lavinám se přesto nevyhneme

3. stupeň lavinového nebezpečí, který platil v Krkonoších i v době dnešního strhnutí laviny, se vyhlašuje, když je sněhová pokrývka málo stabilní. Lavina se zpravidla neutrhne samovolně, ale až po dodatečném zatížení. Tento stupeň platí asi ve 30 procentech zimy a nebezpečný je hlavně proto, že ho lyžaři často podceňují. „Třetí stupeň je nejrizikovější, protože se celkem podceňuje, přitom při určitém zatížení ty laviny mohou spadnout,“ řekl zástupce náčelníka krkonošské horské služby Pavel Jirsa.

Při 4. stupni lavinového nebezpečí jsou již možnosti túr silně omezené a vyžadují vynikající znalost lavinové problematiky. Nutná volba co nejbezpečnější trasy, která je omezena na mírně strmé svahy. Uvolnění laviny je možné již při minimálním dodatečném zatížení. Vůbec nejnebezpečnější pak je 5. stupeň lavinového nebezpečí. Ten bývá vyhlašován jen výjimečně a tůry do hor prakticky neumožňuje. Uvolnění laviny se dá očekávat již při minimálním dodatečném zatížení, a to i v mírně strmém terénu.

Video Co znamená třetí stupeň lavinového nebezpečí?
video

Co znamená třetí stupeň lavinového nebezpečí?

Pády lavin s oběťmi na životech jsou v Česku výjimečné

  • 31. ledna 2010 - Ve Velkém Kotli v Jeseníkách zasypala lavina pětatřicetiletého skialpinistu, mnohačetná zranění nepřežil.
  • 30. ledna 2010 - Po pádu sněhového převisu zahynul na kopci v Měděnci na Chomutovsku třináctiletý chlapec. Druhý, patnáctiletý chlapec se ze sněhu vyprostil. Šlo o sněhový sesuv, který není regulérní lavinou, je označovaný jako sněhový splaz.
  • 13. února 2009 - Osmnáctiletého snowboardistu z Uničova na Olomoucku zasypala lavina v zakázané oblasti Velkého kotle v Jeseníkách. Utrpěl mnohočetná zranění, kterým podlehl v sanitce.
  • 26. prosince 2008 - Mezi Luční boudou a Svatým Petrem v Krkonoších v takzvané Červinkově muldě spadla lavina na šestatřicetiletou skialpinistku. Záchranáři ji vyprostili až po třech hodinách pátrání, vrtulník podchlazenou ženu převezl do hradecké nemocnice, kde večer zemřela.
  • 25. ledna 2006 - Na hoře Smrk v Moravskoslezských Beskydech smetla lavina lyžaře. Po několika hodinách jej záchranáři našli mrtvého pod třiceticentimetrovou vrstvou sněhu. Lyžoval společně s kamarádem v zakázaném pásmu.
  • 14. března 1998 - V Krkonoších traverzovali dva horolezci v Labském dole přes Astmanovu plošinu. Při sestupu žlabem se utrhl sněhový převis a muži spadli z asi 200metrové výšky a zahynuli.