Závod s časem – transplantace v Česku na rekordu, primát drží IKEM

Praha – Tuzemští lékaři patří v transplantacích k evropské špičce, jak dokládají i dnešní čísla z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Jen v pražské Krči loni dostali pacienti rekordních 484 orgánů, navíc poprvé (a podruhé) v Česku také tenké střevo. Toto číslo představuje téměř 60 procent transplantací v Česku, zbytek pak připadá na dalších šest republikových center. Každým rokem přitom šance nemocných na potřebný orgán rostou.

Také hranice možného se každým rokem posouvají dál. V IKEMu se lékařům během prosince zdařila premiéra – poprvé v zemi transplantovali tenké střevo a za pár dnů pak stejný orgán dostal i jiný pacient. Ke střevu přitom během operací unikátních pro celou Evropu přibyly i žaludek, slinivka, slezina a játra. Česko navíc patří mezi tři státy na světě, kde se nejvíce transplantuje slinivka a Langerhansovy ostrůvky. Také ty operují potřebným chirurgové v Krči.

A co se IKEMu týče, loni oproti roku 2013 stouply počty transplantovaných orgánů o 25. Týdně pak lékaři provádějí v průměru téměř deset zákroků, kdy pacient dostane jeden i více orgánů najednou. Navíc často ojedinělými metodami, které jsou kvůli náročnosti a složitosti využívané jen sporadicky.

Celkový počet transplantací v Česku
Zdroj: Koordinační středisko transplantací

Pavel Trunečka, přednosta transplantcentra IKEM

„Historicky nejvyššího počtu transplantací se nám podařilo dosáhnout například u jater. Zvládli jsme transplantovat 119 jaterních štěpů, což je oproti předloňsku nárůst o téměř 40 procent, a pak také u slinivky břišní, tady jsme se s koncem roku 2014 dostali na 40 orgánů, z čehož 33 bylo v kombinaci s ledvinou.“


Lékaři zvládli i pětinásobnou transplantaci 

IKEM představil i pacienta, u kterého se mu povedla transplantace pěti orgánů najednou. Dnes, necelé dva měsíce po zákroku, se mu daří velmi dobře. „To se nedá vůbec srovnat, je mi báječně, sice jsem stále trochu slabý, rychle se unavím, ale postupně nabírám síly. Každý den je mi lépe a lépe,“ říká Bartoloměj Pešta. Nejvíc je ale spokojen s tím, že už konečně nemá velké břicho jako před transplantací: „Míval jsem tam až třináct litrů vody, což bylo hrozné, teď po dlouhé době konečně zase vypadám normálně a raduju se z každého dne s rodinou.“

Video Bartoloměj Pešta: Transplantovali mu pět orgánů, už se cítí dobře
video

Bartoloměj Pešta: Transplantovali mu pět orgánů, už se cítí dobře

Bartoloměj Pešta: Transplantovali mu pět orgánů, už se cítí dobře

0302 udal

Lékař Froněk: Báli jsme se podchlazení pacienta

Významných úspěchů dosahují transplantologové také při přenosu ledvin. Už druhý rok totiž funguje metoda jejich tzv. splitu neboli rozdělení. Sedm ledvin tak může zachránit třeba 14 lidí, dodává přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk.

Historie transplantací ve světě… 

1905: První úspěšná transplantace oční rohovky (Olomouc)

1954: První úspěšná transplantace ledviny (USA)

1963: První úspěšná transplantace plic (USA)

1966: První úspěšná transplantace slinivky břišní (USA)

1967: První úspěšná transplantace jater (USA)

1967: První úspěšná transplantace srdce (Jihoafrická republika)

1998: První úspěšná transplantace ruky (Francie)

2010: První úspěšná transplantace celého obličeje (Španělsko)

 … a v České republice

Transplantace ledvin – od roku 1966

Transplantace srdce – od roku 1984

Transplantace plic – od roku 1997


V ČR funguje sedm transplantačních center

Přestože je pražský IKEM největším podobným centrem, v Česku se jich nachází celkem sedm. Konkrétně v Brně, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Olomouci a pražském Motole.  Nejčastěji transplantují ledviny, v moravské metropoli pak ještě srdce a játra, v Motole se kromě ledvin specializují i na plíce.

Počet transplantací jednotlivých orgánů v Česku
Zdroj: Koordinační středisko transplantací

Úspěšný byl loňský rok i z jiného důvodu - poprvé v historii překročil počet orgánových transplantací množství nově zařazených pacientů k transplantaci. Bylo také méně nemocných, kteří zemřeli v době vyčkávání na daný zákrok. Čekací doby na transplantaci jsou přitom v České republice kratší než ve většině evropských zemí. Zatímco v okolních zemích čekají lidé na darovaný orgán dva až tři roky, v Česku jsme se dostali na zhruba roční čekací lhůtu, přiblížil ředitel Koordinačního střediska transplantací Miloš Adamec.

Na jeden milion obyvatel v Česku připadá 26,3 dárce, čímž se řadí mezi pět nejaktivnějších zemí Evropy a mezi top světovou desítku. Ani dobré výsledky ale nezaručují, že všichni pacienti se dočkají. Vloni zemřelo 75 čekajících pacientů.