Bradáčová: Nevěřím, že tu budou vždy jen čestní ministři spravedlnosti

Praha – Zákon o státním zastupitelství, jehož pracovní verzi předala ministryně spravedlnosti Helena Válková koaliční radě k projednání, narazil u státních zástupců. Jeden z důvodů představuje i fakt, že mimo jiné rozšiřuje povinnost státních zástupců informovat ministra o vyšetřovaných kauzách. Může to sice vést k lepšímu fungování úřadu, ale také se tím ztrácí pojistka zabraňující zneužití ze strany ministra, soudí Lenka Bradáčová. V Otázkách Václava Moravce naznačila, že zákony mají počítat se všemi budoucími ministry spravedlnosti, a je otázkou, zda budou všichni čestní a poctiví.

Za pojistku považuje konkrétně to, že se ministr nemůže ptát na informace z kauz v přípravné fázi, než žalobci rozhodnou o tom, zda podají obžalobu nebo ne. Bez ní by mohl ministr informace z této fáze zneužít. „Kdyby měl ministr třeba zájem pomoci své politické straně, pomoci politickému kolegovi, ale i příbuznému, nevím, berme obecnou situaci,“ zmiňuje možnosti, které posílení pravomocí ministra může přinést.

Vypustit ze zákona tuto pojistku prý lze tehdy, pokud věříme, že vždy budou čestní ministři spravedlnosti, kteří nebudou mít zájem se ptát státního zastupitelství na kauzu, která by mohla ovlivnit politickou scénu. Bradáčová také podotýká, že je třeba počítat také s možností, že by mohli být k zjišťování informací někým dalším nuceni.

Video Otázky Václava Moravce
video

Otázky Václava Moravce

Martinec chystá na Bradáčovou žalobu

„Já jsem zastánce spíše menší informační povinnosti a nahrazení systémovými instituty, jako je třeba zvláštní správa,“ tvrdí s tím, že tady je prostor pro kompromis. Možnost nahlížet by tady nahradila zvláštní zpráva, kterou by si ministr vyžádal. Zákon samozřejmě umožňuje šéfům resortu spravedlnosti dostávat informace, které potřebuje k plnění úkolů ministerstva už dnes. Proto se Lenka Bradáčová pozastavuje nad tím, že Helena Válková usiluje o zmíněné kompetenční rozšíření, s kterým by zmizela i zmíněná pojistka.

  • Ministryně spravedlnosti Válková už v prosinci slíbila úpravy v zákoně, nový návrh má být hotový do června. Ten, který původně předložila, totiž kritizovali státní zástupci, opozice, protikorupční iniciativy, ale i zástupci koaliční ČSSD. Jsou přesvědčeni, že zákon omezí nezávislost žalobců a vyšetřování korupce vrátí pod pevnou kontrolu politiků. Koalice proto k jeho další přípravě sestavila pracovní skupinu.

Z návrhu od Válkové obešla Václava Lásku hrůza

Bývalý advokát, protikorupční aktivista a senátor Václav Láska návrh z dílny ministerstva spravedlnosti ani trochu nešetřil. „Podle původního návrhu z pera nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana měl zvýšit nezávislost státních zástupců, ale na ministerstvu spravedlnosti došlo k tak zásadním změnám, že tento protikorupční zákon se najednou stal prokorupční,“ komentoval přípravu normy Láska v Hyde Parku ČT24.

Návrh prý přinesl prvky, které by žalobce s politiky přímo provázaly – nejvyšší státní zástupce měl prý mít povinnost informovat ministra spravedlnosti o citlivých kauzách. „S těmi nesmyslnými paragrafy přišel někdo z okolí paní ministryně Válkové, ona za to nese politickou odpovědnost, a ten návrh byl tak strašný, že mě trochu jímala hrůza a strach z toho, že třeba prostřednictvím hnutí ANO se někdo snaží vrátit staré pořádky,“ uvedl Láska.

Pod Bradáčovou řeší VSZ dvojnásobek hospodářských a finančních zločinů

Na Vrchním státním zastupitelství, které Lenka Bradáčová řídí, vzrostl do roku 2013 počet vyšetřovaných případů. Ročně přesahují přibližně 3 tisíce případů, z nichž nejčastěji jde o trestní a přezkumná řízení. V minulém roce ale kauz ubylo. Podle pražské vrchní žalobkyně se počet snížil především u přezkumných kauz, protože státní zástupci nižších stupňů už mohou díky změně zákona přímo iniciovat opravné prostředky. Dosud se shromažďovala právě na VSZ. „Když se podíváme na odbor závažné hospodářské a finanční kriminality, do roku 2011 než jsem přišla, zpracovával kolem 120 věcí. Dnes jich má 250, tedy dvojnásobek při stejném počtu státních zástupců,“ zdůraznila Bradáčová.

Zmanipulované zakázky Nemocnice Na Homolce a Kauza Oleo Chemical jsou blíž k soudnímu rozuzlení

  • Vyšetřování kauzy údajně zmanipulovaných zakázek Nemocnice Na Homolce je u konce a obvinění se seznamují se spisem. Policie viní bývalého šéfa nemocnice Vladimíra Dbalého a další údajné komplice z korupce a praní peněz při zakázkách na digitalizaci chorobopisů a nákupu gama nože. Bradáčová nevyloučila, že by se mohla kauza do budoucna rozrůst.
  • Do měsíce by podle Bradáčové měla policie ukončit také vyšetřování údajného tunelování firmy Oleo Chemical. V případu je obviněný i lobbista Ivo Rittig. Policie mohla přijít o některé důkazy na datových nosičích Rittigovy advokátky. Žalobci do nich bez souhlasu nesmějí nahlížet, a soud proto nemohli požádat o vydání konkrétních dokumentů. Podle Bradáčové je potřeba, aby věc rozřešil Nejvyšší soud.

V čele pražského VSZ vystřídala v roce 2012 Vlastimila Rampulu, za jehož vedení se zastupitelství přezdívalo „vrchní státní zametačství“. Jeho působení ve funkci vzbuzovalo kontroverze a spekulovalo se o tom, že docházelo k odkládání citlivých kauz. V rámci kauzy Jany Nečasové, dříve Nagyové, Rampula dnes zastupuje lobbistu a podnikatele Ivo Rittiga.

Bývalý šéf protikorupční policie chystá na Bradáčovou žalobu

Bývalý ředitel ÚOKFK Tomáš Martinec podá v příštích dnech na pražskou vrchní státní zástupkyni žalobu na ochranu osobnosti. Informoval o tom Radiožurnál a České televizi potvrdil Martincův advokát Jiří Vyvadil. Žaloba se týká dva roky starých výroků Lenky Bradáčové o tom, že na ni útvar pod Martincovým vedení chystal kompromitující materiály. „Tvrdila, že na ni připravil spiknutí ohledně jejího bývalého manžela a že tuto informaci prodával. Přitom to v žádném případě nebylo prokázáno, v žádném případě tuto informaci nepředával,“ tvrdí Vyvadil. Jeho klient žádá po Bradáčové omluvu a 200 tisíc korun odškodného.