Velvyslanec Izraele o exodu z Evropy: Česko je vzorem pokojného soužití

Praha – Česká republika může pro západoevropské státy fungovat jako vzor pokojného soužití Židů a majoritní společnosti. V Interview ČT24 to prohlásil izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren. Reagoval tak na rostoucí počet evropských Židů, kteří z Evropy (a zejména z Francie) odcházejí do Izraele.
Video Izraelský velvyslanec: Česko může jít Západu příkladem
video

Izraelský velvyslanec: Česko může jít Západu příkladem

Když na začátku ledna radikální islamisté zaútočili na pařížské košer bistro, označil francouzský prezident Francois Hollande tento akt za antisemitský čin. Ve Francii se navíc nejednalo o první případ z posledních let, kdy se cílem útoku stala židovská komunita. V roce 2012 alžírský antisemita Mohamed Merah v Toulouse zavraždil sedm lidí, včetně tří malých dětí z židovské školy. Belgickým Bruselem pak loni otřásl útok radikála na tamní židovské muzeum, při kterém zahynuli čtyři lidé.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také v návaznosti na tyto události vyzval francouzské Židy, aby se nebáli do Izraele přesídlit. „Každý Žid, který se bude chtít vystěhovat do Izraele, tu bude přijat s otevřenou náručí,“ konstatoval. „Pokud se židovské komunity v Evropě cítí ohroženy, měly by vědět, že tady existuje pojistka,“ potvrzuje slova svého premiéra i izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren. „Na čistě praktické úrovni – sociální, ekonomické, pracovní - jim Izrael samozřejmě pomůže. Chceme se tady v Evropě cítit bezpečně, ale pokud někdo zvažuje, že by se přestěhoval do Izraele, bude vítán.“

Útěky z Evropy

Netanjahuova slova přitom vzbudila kontroverze a nařčení z toho, že zbytečně jitří vášně; za setrvání Židů ve Francii se postavil například francouzský premiér Valls. Výzva izraelského premiéra ovšem nepředstavovala nic, co by zcela popíralo trendy. Počet evropských přesídlenců v Izraeli totiž roste minimálně od roku 2012 a v loňském roce se jen z Francie přestěhovalo do země Davidovy hvězdy sedm tisíc Židů – čili jednou tolik oproti předchozímu roku.

Úřad Evropské unie pro potírání rasismu navíc na základě průzkumu mezi židovskou minoritou zjistil, že Francie patří spolu s Belgií a Maďarskem mezi evropské země, kde je antisemitismus nejrozšířenější. Téměř polovina respondentů má obavy z urážek, zatímco 33 procent žije ve strachu z fyzického napadení. Čtvrtina dotázaných se vyhýbá židovským institucím či objektům nebo společenským událostem, protože si tam nepřipadají bezpečně. O ohrožení potom na pražském mezinárodním fóru hovořil i předseda Evropského židovského kongresu Moše Kantor: „Dnes jsme v situaci, kdy je židovská komunita v Evropě blízko novému exodu z Evropy. Židé se hodně bojí.“

Ambasador: Česko jako pozitivní příklad

Samotné Prahy se však zřejmě žádná hrozba netýká – a izraelský velvyslanec Gary Koren hovoří o České republice v souvislosti s židovskou komunitou pouze v superlativech. „Velmi nás těší prohlášení od evropských vůdců a závazky, že by se židovské komunity neměly cítit ohroženy. Židé jsou dnes integrální součástí evropské civilizace, evropské komunity a kultury. Česká republika je jeden z nejlepších případů v celé Evropě,“ prohlásil v Interview ČT24.

„Zprávy od různých organizací mluví o rostoucím trendu antisemitismu v různých částech Evropy, ale ne v České republice. Máme historickou tradici soužití s Čechy,“ dodal. „Česká republika je výborným pozitivním příkladem a chceme ji propagovat jak pozitivní příklad i v dalších zemích.“

V zásadě klidné soužití ostatně potvrzují i zprávy, které každoročně vydává Židovská obec v Praze. Podle té poslední zveřejněné (za rok 2013) bylo útoků, obtěžování či výhrůžek směřovaných na lidi židovského vyznání v minulém roce podobně jako v letech předchozích; prudce přibylo jen textů, které považuje židovská obec za antisemitské. Oproti roku 2012 jich byl téměř dvojnásobek, oproti roku 2011 dokonce šestinásobek.

Přesto podle místopředsedkyně obce Evy Lorencové zůstává antisemitismus v Česku pouze okrajovým jevem: „Antisemitismus v České republice lze naštěstí považovat v současné době za jev okrajový, bohužel však nelze totéž říci o projevech nenávisti k jiným menšinám, zejména k romské, které společnost zdaleka nepovažuje za srovnatelně odsouzeníhodné.“