Nejvyšší soud převzal Šámal. Řešit bude nárůst agendy i stěhování

Brno - Pavel Šámal dnes poprvé přišel na Nejvyšší soud jako jeho předseda. Do funkce ho minulý čtvrtek jmenoval prezident Miloš Zeman poté, co dosavadní předsedkyně soudu Iva Brožová na svůj post rezignovala. Odborník na trestní právo Pavel Šámal patří mezi dlouholeté soudce Nejvyššího soudu, v instituci působí od roku 1993. Ve funkci předsedy ho čeká řada úkolů: bude se muset vyrovnat s nárůstem případů v důsledku zavedení nového občanského zákoníku, Nejvyšší soud už také léta volá po stavbě nového sídla.

Jedenašedesátiletý Pavel Šámal dnes přišel na Nejvyšší soud po 22 letech ve zcela nové roli. Z řadového soudce se minulý týden stal předsedou soudu. Vystřídal tak ve funkci svoji předchůdkyni Ivu Brožovou, která na post rezignovala, podle svých slov kvůli důchodovému věku.

Šámal je považován za jednoho z předních českých odborníků na trestní právo. Byl hlavním autorem nového trestního zákoníku, který byl po několika odkladech přijat koncem roku 2008 a v účinnost vstoupil od ledna 2010. Je rovněž autorem zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a loni zasedl v komisi zabývající se přípravou nového trestního řádu. Ten by měl zefektivnit práci policie, státních zástupců i soudů a tím zrychlit celé trestní řízení.

Se spisy na ulici

Vedle odborných věcí ale čekají nového předsedu i úkoly čistě prozaické. Vedení soudu už léta volá po tom, že instituce potřebuje nové sídlo. V době, kdy Nejvyšší soud vznikl, řešil 800 věcí ročně a pracovalo v něm 62 zaměstnanců. V současnosti přibude ročně kolem osmi tisíc nových kauz, soud přitom končí každý rok se zhruba třemi tisíci nedodělaných případů. Právě omezení nedodělků si Pavel Šámal vytknul jako jeden z hlavních cílů svého předsednictví.  

Kvůli tomu, že soud je za hranicí svojí kapacity, musí mít pronajaté další prostory. Spisy se pak mezi budovami přenáší po ulici za doprovodu justiční stráže. Budova soudu nestačí nejen kapacitě, podle zaměstnanců není pro tak důležitou instituci ani důstojná. Dům byl ve 30. letech vybudován pro Všeobecný penzijní ústav, soudu tedy nevyhovuje ani dispozičně. V památkově chráněné budově je navíc justice pouze v nájmu.

Nejvyšší soud České republiky
Zdroj: ČT Brno/Bořivoj Hájek

Kde bude nové sídlo soudu stát, kdo stavbu zaplatí a kdy se tak vůbec stane, zatím není jisté. Jisté je naopak to, že se nový předseda tomuto tématu ve své funkci nevyhne. Stejně tak se bude muset vypořádat s očekávaným nárůstem agendy, který přinese potřeba sjednocujících rozhodnutí, která upřesní výklad nového občanského zákoníku.

Pavel Šámal se narodil 24. září 1953. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Až dosud pracoval jako soudce Nejvyššího soudu, kde předsedá senátu specializovanému na hospodářskou trestnou činnost. Je profesor na Právnické fakultě UK, člen vědecké rady Právnické fakulty, člen vědecké rady Právnické fakulty Masarykovy univerzity, předseda Komise pro nový trestní řád ministerstva spravedlnosti, člen Asociace právníků na ochranu finančních zájmů Evropské unie a člen Pracovní komise legislativní rady vlády pro trestní právo. Členem Nejvyššího soudu je Šámal od roku 1993. V roce 2008 získal cenu Právník roku v oboru trestní právo. Podle seznamů zveřejněných ministerstvem spravedlnosti v lednu 2011 byl Šámal v minulosti členem KSČ.