Praha – Český helsinský výbor chce podat stížnost k Výboru OSN pro práva dítěte na Norsko kvůli odebírání dětí v rodinách. Předsedkyně výboru Táňa Fischerová odkázala na případ bratrů odebraných téměř před čtyřmi lety české rodině i množství dalších obdobných případů, na které loni upozornil ruský dokument. O českých dětech jednal také předseda Senátu Milan Štěch s norskou velvyslankyní Siri Ellen Sletnerovou. Je však přesvědčen, že ona ani čeští politici již nemohou udělat více, než dosud učinili. Dostatečný tlak na norské úřady a soudy, aby rozhodovaly odpovědně a bez rozporů, již podle něj byl vytvořen.
Štěch: V případu „norských dětí“ už čeští politici víc udělat nemohou
Helsinský výbor kritizuje norské Služby pro ochranu dětí (Barnevernet) a systém, který mu odebírání dětí umožňuje a za určitých okolností k němu může i finančně motivovat, jak naznačil v Hyde Parku ČT24 ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán (čtěte zde). „Praxe, která se objevila v Norsku, (ale existují obdobné případy i ve Velké Británii a možná v dalších zemích), je základním porušováním práv dětí na vlastní rodinu a práv rodičů na vlastní dítě. V pozadí všeho se skrývá byznys soukromých organizací s posvěcením státu, který tuto praxi nepřímo schvaluje a podporuje,“ uvedla Táňa Fischerová.
Čeští bratři tématem norských interpelací
Podle europoslance Tomáše Zdechovského bude kvůli odebraným českým dětem interpelovat norský poslanec Per Sandberg ministra zahraničí. Podle europoslance je norský systém špatně nastaven, upřednostňuje zájmy náhradních rodičů s tlakem na adopci a po odebrání dětí jejich vlastní rodině podporu neposkytuje. O problému rodiny Michalákových by mohl v Česku jednat také předseda norského parlamentu, který se zúčastní konference hlav parlamentů, která příští týden proběhne v Praze.
Fischerová: Dítě může být odebráno jen ve výjimečných případech
Fischerová kritizovala také přístup českého úřadu pro ochranu dětí a Zdeňka Kapitána, u výboru OSN si ale chce stěžovat na chování norských úřadů. „Porušují se tam veškerá práva dětí, protože podle Výboru OSN pro práva dětí má být první slyšen názor dítěte. Nevím, kde byl kdy slyšen názor dětí. Třeba z filmu o ruských dětech, které se z toho už dostaly, vyplývá, že byly zoufalé, plakaly, nemohly se odtamtud dostat, byly stěhovány z rodiny do rodiny, neměly žádné právo se ozvat,“ uvedla.
Odebírání dětí helsinský výbor kritizuje jako nepřijatelné, Fischerová zdůraznila, že se na ně v budoucnu zaměří také v Česku. „Jedině ve výjimečných a transparentních případech, potvrzených nezávislými odborníky a hlavně soudem, může být dítě odebráno z původní rodiny. I pak má ale dítě podle Úmluvy o právech dítěte nadále právo na pravidelný styk s rodičem,“ uvedla předsedkyně Českého helsinského výboru. Odkázala tak i na dlouhodobé omezování styku odebraných sourozenců s jejich matkou.
Předsedkyně Českého helsinského výboru:
„Už v roce 2010 bylo Norsko upozorněno, že to není v pořádku, a v pořádku to rozhodně není.“
Táňa Fischerová
Schůzka Štěcha s velvyslankyní měla být formalitou, ovlivnil ji spor o děti
Naopak čeští politici by se podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) v případu již více angažovat neměli. „Čeští politici už se víc zapojovat nemohou. Zájem jsme projevili, že chceme bránit zájmy českých občanů a nad nimi jsou ještě zájmy dětí,“ řekl Milan Štěch po setkání s norskou ambasadorkou. Velvyslankyně mimořádná a zplnomocněná Siri Ellen Sletnerová se přišla představit předsedovi horní parlamentní komory po svém nástupu do funkce, při schůzce však přišla řeč i na aktuální kauzu, k níž se ostatně Sletnerová již veřejně vyjádřila.
Štěch přitom zdůraznil, že se velvyslankyně jednání o osudu odebraných bratrů Michalákových přímo neúčastní. „Zastupuje Norsko a může vystupovat pouze v mezích, které jí umožňuje v tomto směru norská legislativa. Takže informovala, co bylo učiněno, kdo může ještě učinit nějaké kroky a co se očekává,“ shrnul druhý nejvyšší ústavní činitel. „Žádné úsudky nebo stanoviska nevyjadřovala,“ dodal.
Velvyslankyně po setkání uvedla, že předsedu Senátu informovala, jak funguje norská sociálněprávní ochrana dětí.
GALERIE
videogallery_502482
O osudu dětí odebraných rodičům v roce 2011 rozhoduje služba Barnevernet. Norsko v tomto týdnu oznámilo české vládě v odpovědi na nótu zaslanou v prosinci, že jeho sociální služba bude spolupracovat s odpovídajícími českými institucemi. „Je řada na těch orgánech, které se zabývají péčí o děti jak v České republice, tak v Norsku,“ upozornil proto Štěch.
Norská vlajka
Barnevernet čelí i kritice pro nečinnost
Potíže české rodiny přitom Norskem příliš nerezonují. „Běžní Norové o této kauze českých dětí nevědí,“ uvedla redaktorka ČT Veronika Pitrová, která poslední dny v Norsku pobývala. Názor Norů na Barnevernet přitom není jednoznačný. I v souvislosti s jinými případy zní kritika, současně je ale služba kritizována i pro nečinnost. „Buď se služba kritizuje, že dělá hodně, že děti odebírá, nebo že dělá málo. Bylo několik případů, které prošly médii, že se pěstouni nehezky chovali, případně otčím dítě utýral,“ shrnula Pitrová.
Do popředí norského zájmu chce případ odebraných bratrů posunout český novinář žijící v Norsku Andrej Ruščák prostřednictvím norsky psaných transparentů, které mají být k vidění za týden při závodě SP v biatlonu v Novém Městě na Moravě (čtěte zde).
Děti jsou u pěstounů téměř čtyři roky
Norský Barnevernet odebral rodičům Michalákovým syny v květnu 2011. Policie později upřesnila, že rodiče vyšetřovala kvůli trestním oznámením, že dětem ukazují pornografické materiály a fyzicky je týrají. V obou případech bylo trestní oznámení odloženo, ačkoli matka přiznala, že syny výchovně plácla, což je v Norsku zakázáno zákonem.
Později byla matka dětí vyšetřována pro údajné pohlavní zneužívání. Ačkoli policie všechna trestní oznámení odložila, děti se rodičům nevrátily, naopak v únoru 2012 zbavily norské úřady Michalákovy práva na péči. Soud na základě psychologických posudků konstatoval, že rodiče nejsou na výchově dětí emočně zainteresováni, jak vyplývá z částí rozsudku, které zveřejnil web Echo24.cz. Každý z bratrů nyní žije v jiné pěstounské rodině. Matka dětí neuspěla se stížnostmi u norských soudů, Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se její žalobou odmítl zabývat. V tomto týdnu začalo jednání o možné trvalé adopci dětí, které zatím nedospělo k žádnému závěru.
Eva Michaláková s fotografií svých dětí
V prosinci jednala o situaci Michalákových Poslanecká sněmovna, později také Senát. Obě parlamentní komory vyzvaly vládu k zásahu. Ministerstvo zahraničí koncem minulého roku předalo norské ambasádě verbální nótu, která patří k nejsilnějším diplomatickým nástrojům. Ve středu přišla odpověď, Norsko sdělilo, že jeho úřady jsou ochotné spolupracovat s odpovídajícími českými institucemi. Ministerstvo zahraničí nyní připravuje druhou nótu. „Budeme žádat norskou stranu o další upřesnění, další zprostředkování, další umožnění styku s norskými úřady,“ uvedl náměstek ministra zahraničí Rudolf Jindrák.