Zaorálek: S Ruskem musíme dál spolupracovat, nesmíme ho izolovat

Praha – Sankce vůči Rusku zavedené po rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny by se podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) mohly za určitých podmínek zmírnit. Konkrétně zmínil plnění dohod z Minsku. Šéf české diplomacie v Událostech, komentářích zároveň uvedl, že anexe východní Ukrajiny Ruskem není podle něj pravděpodobná. I přes tento konflikt je pak podle ministra celá řada oblastí, kde by EU měla s Ruskem dál spolupracovat: „Naším zájmem není izolovat Rusko, ani to, aby ekonomicky zkolabovalo.“

Podle Zaorálka je nutné rozlišovat dva druhy protiruských sankcí. Ty, které vstoupily v platnost po tom, co Rusko zabralo Krym, a ty, které následovaly po rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny.

„Umím si představit, že kdyby se plnily minské dohody, tak by mohly být uvolněné ty sankce, které se týkají východní Ukrajiny, a zůstaly by v platnosti ty, které se týkají Krymu,“ řekl Zaorálek v Událostech, komentářích. Současná situace v zemi ale podle ministra zatím plnění dohod neodpovídá. 

Lubomír Zaorálek: "Měli bychom se snažit docílit na východě Ukrajiny míru, protože to, co se tam odehrává, je tragédie pro všechny. Čas ale hraje proti nám. Není tam jen humanitární krize, ale zhoršuje se i ekonomika Ukrajiny… Nemůžeme si proto dovolit sedět s rukama v klíně. Musíme hledat cesty, jak situaci změnit… Základní teze Evropské unie je, že tato krize nemá vojenské řešení. Chceme docílit toho, aby se sedlo k jednacímu stolu."  


Anexe východní Ukrajiny Ruskem není podle Zaorálka pravděpodobná. Obává se ale, že Rusko může mít zájem na protahovaném, zamrzlém konfliktu. „To je taková nejpravděpodobnější verze, kterou dnes sdílí více politiků,“ dodal. I přes konflikty na Ukrajině je ale podle Zaorálka celá řada oblastí, kde by EU měla s Ruskem dál spolupracovat. Zmínil například ochranu klimatu nebo spolupráci univerzit: „Naším zájmem není izolovat Rusko, ani to, aby ekonomicky zkolabovalo… Je celá řada i zahraničních konfliktů, kde máme s Ruskem blízké zájmy.“

Podle politologa Petra Robejška navíc Evropané postupně zjistili to, co už měli vědět na začátku: „Sankce proti Rusku více škodí jim než Rusku… Je chyba evropské diplomacie, že nebyla schopná toto předejmout. Otázka, do jaké míry jsou sankce funkčním nástrojem zahraniční politiky, je navíc velmi nejasná. Většinou šla diskuse tím směrem, že každá sankce je spíše škodlivá,“ řekl v Událostech, komentářích.

Politolog Petr RobejšekPetr Robejšek: „Evropa si musí uvědomit svoje omezené síly. Nepochopila, že není schopna prostát konfrontaci s Ruskem ohledně Ukrajiny a začala nepřiměřeně proaktivní politiku vůči Ukrajině už před začátkem celé krize. Měla dokázat domyslet, že jednoho dne se Rusko bude proti tomu bránit a že je to v podstatě geopolitické minové pole… Evropa se chovala, jako kdyby měla neomezené síly pozápadnit Ukrajinu. Zemi, která je bohužel civilizačně úplně někde jinde.“  


Na východě Ukrajiny se dál tvrdě bojuje

Zástupci ukrajinské vlády a proruských povstalců na východě Ukrajiny podepsali v září v Minsku mírovou dohodu. Zavázali se v ní například ke klidu zbraní. V zemi se ale dál bojuje. V pondělí zasáhl dětskou nemocnici v centru Doněcku granát. Podle Kyjeva objekt ostřelovali separatisté, ruská televize Rossija 24 naopak viní ukrajinskou armádu. Tvrdě se stále bojuje i o doněcké letiště. Hlavní terminál už je prakticky srovnán se zemí.