Senát zvolil šest ze sedmi členů rady ústavu pro totality

Praha - Rada Ústavu pro studium totalitních režimů je po dnešku téměř kompletní. Senát dnes v tajných volbách obsadil šest ze sedmi míst v této radě. Na návrh prezidenta a sněmovny se členy rady stali předsedkyně Konfederace politických vězňů (KPV) Naděžda Kavalírová, rektor brněnské Masarykovy univerzity Petr Fiala a exministr životního prostředí Ivan Dejmal.

Ze čtyř desítek kandidátů, které navrhli odbojáři, spolky a instituce, senátoři vybrali v prvním kole Čestmíra Čejku z KPV, spolupracovníka Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Patrika Bendu a děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Stehlíka. Stehlík patřil i mezi kandidáty sněmovny, ale zvolen byl až jako kandidát Národního muzea. Svůj podíl na tom zřejmě mělo i to, že před každou volbou se představitelé senátorských klubů sešly k poradě.

Zbývajícího člena rady bude Senát vybírat ve čtvrtek. Volit bude mezi bývalým senátorem KDU-ČSL Janem Zahradníčkem a ředitelem Liberálně-konzervativní akademie CEVRO Ladislavem Mrklasem, kteří z neúspěšných kandidátů dnešní volby získali nejvíce hlasů. Až za nimi skončili například ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma, člen protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů Milan Paumer, bývalý důstojník BIS Vladimír Hučín, bývalý disident a diplomat Jiří Gruša nebo exposlankyně za KSČM Jitka Gruntová.

Největší podporu mezi senátory získala prezidentova kandidátka a předsedkyně KPV Naděžda Kavalírová, která obdržela 55 ze 70 hlasů. Úspěšní kandidáti sněmovny - rektor brněnské Masarykovy univerzity Petr Fiala a exministr životního prostředí Ivan Dejmal - byli do rady zvoleni 46 a 40 hlasy. Neuspěl kandidát ČSSD Vladimír Cisár, který získal pouze 12 hlasů. Stehlík v této volbě jako kandidát KDU-ČSL získal pouze devět hlasů, jako kandidát Národního muzea pak 43 z 67 hlasů. O hlas méně dostal Benda, který působí také jako poradce místopředsedy Senátu Jiřího Lišky (ODS). Čejka obdržel 41 hlasů.

Ústav, o jehož vznik svedli souboj pravicoví zákonodárci s levicovou opozicí, má lépe než dosud shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období komunismu a nacistické okupace. Rada bude mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování jeho ředitele. Vážným uchazečem na tuto funkci je současný ředitel archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra Pavel Žáček, kterého vláda pověřila přípravou vzniku ústavu.