Lidé v Česku žijí déle, méně umírají, ale i méně rodí

 Praha - Život v Česku se po rozdělení Československa výrazně proměnil. Prodloužil se o několik let. Společnost v průměru zestárla o čtyři roky. Méně se umírá a také se rodí menší počet dětí. Za přírůstkem obyvatel v posledních letech je tak hlavě příliv cizinců. Češi a Češky přestali stát o sňatky, odkládají je navíc do pozdějšího věku. Stejně odsouvají i rodičovství. Přibylo také rozvodů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Zatímco na konci roku 1992 se mohli čeští muži dožít v průměru ani ne 68,5 roku, koncem loňského roku to bylo o pět let déle. Ženy měly před 15 lety naději, že budou žít v průměru zhruba do 76 let. Loni se věková hranice přiblížila osmdesátce. V roce 1992 zemřelo v Česku 120.300 lidí. O rok později to bylo 118.000 osob. Na konci loňského roku statistici evidovali 104.400 zemřelých. Za prodlužováním života a snižováním počtu úmrtí je podle odborníků moderní medicína i změna životního stylu.

Změny po listopadu 1989 a rozvoj samostatného státu se negativně podepsaly na porodnosti. Život v ekonomicky sílící zemi s sebou totiž přinesl nové možnosti. Lidé mohli studovat, budovat kariéru a cestovat. V roce 1993 se narodilo zhruba 122.000 dětí. Počet se každoročně snižoval. Na „dno“ klesl v roce 1999, kdy na svět přišlo ani ne 89.500 chlapců a děvčat. Poté se začal pomalu zvyšovat. Loni dosáhl zhruba 106.000.

I když se zájem mít potomky zvedá, podle demografů je za rostoucím počtem narozených spíš to, že rodiči se nyní stávají silné ročníky takzvaných Husákových dětí. Ještě před pár lety ČR patřila k zemím, kde ženy za svůj život přivedou na svět nejméně potomků. V poslední době se stav zlepšuje. Prodlužování života, nižší úmrtnost i porodnost mají vliv na průměrný věk. Za posledních 15 let se zvedl skoro o čtyři roky. Lidem v ČR je v průměru 40 let.

Změny a svoboda ve společnosti se promítly i do soužití lidí a do modelu rodiny. Tradiční vzorec „manželský pár a dvě děti“ už tolik neláká. Mladí se do svatby nehrnou, navíc ji odkládají. Zatímco v době společného státu se muži poprvé ženili v necelých 25 a ženy vdávaly kolem 22 let, nyní říkají ženichové prvně své ano v průměru v 31 a nevěsty ve více než 28 letech. Zvýšil se i věk matek. Před 15 lety měly děti průměrně ve 25 letech, nyní jsou o čtyři roky starší.

Když už se lidé vezmou, ne vždy jejich soužití vydrží. Za doby samostatné ČR rozvodovost vzrostla. V roce 1992 připadalo na sto sňatků zhruba 39 rozvodů, o rok později jich bylo už 45, loni pak 60. Možná to je také jeden z důvodů, proč se mnoho párů rozhodne žít spolu „bez papíru“. Za posledních 15 let se tak výrazně zvýšil podíl dětí, které se rodí mimo manželství. Zatímco v posledním roce Československa to bylo každé desáté dítě, loni už každé třetí.

Na konci společného státu mělo Česko podle údajů ČSÚ 10,317.800 obyvatel. V dalších třech letech počet rostl, pak se začal propadat. V roce 2002 v zemi žilo nejméně lidí - 10,200.800. Do konce letošního července se číslo zvedlo na 10,325.900. O přírůstek se starají ale hlavně cizinci, které život v ČR v posledních letech láká čím dál tím víc. V roce 1993 v ČR legálně dlouhodobě či trvale žilo 77.700 lidí ze zahraničí. Tvořili tak 0,75 procenta obyvatel. Do konce letošního září se počet cizinců zvedl pětkrát. Statistici evidovali 376.200 cizinců, což je 3,6 procenta obyvatel.