Česká astronomická společnost slaví 90. výročí založení

Praha - Při zrodu České astronomické společnosti, jež zítra oslaví 90 let založení, stálo padesát zájemců o obor, kteří se 8. prosince před 1917 sešli na Českém vysokém učení technickém v Praze. Všechna předsevzetí se podařilo společnosti splnit o jedenáct let později, kdy byla v roce 1928 slavnostně otevřena Lidová hvězdárna na Petříně.

Nyní má Česká astronomická společnost (ČAS), v jejímž čele stojí už druhé období ředitelka úpické hvězdárny Eva Marková, přes 500 členů. Skládá se ze sedmi místních poboček, devíti odborných sekcí, sekce pro mládež a dvou odborných skupin: terminologické a pro světelné znečištění. O svou budoucnost se zřejmě bát nemusí - počet členů již několik let roste a jejich průměrný věk naopak klesá.

ČAS letos pořádá již pátý ročník astronomické olympiády. Poprvé letos odjel český žákovský tým také na Mezinárodní astronomickou olympiádu a jeho člen Jan Fait z Prahy si přivezl stříbrnou medaili.

V den 90. narozenin společnosti se astronomové a přátelé oboru sejdou v Zrcadlové kapli v pražském Klementinu, tedy v místě, s nímž je česká astronomie historicky spojena. Nedaleký Keplerův dům navíc dodává vzpomínkovému setkání historickou dimenzi i výhled do budoucna. UNESCO totiž vyhlásilo rok 2009 Mezinárodním rokem astronomie, kdy si svět připomene 400. výročí prvního užití astronomického dalekohledu Galileem Galileim a Česko k tomu připojilo připomínku 400. výročí vzniku zásadního díla Johanna Keplera Astronomia nova.

Na slavnostním sobotním setkání astronomové poprvé představí nově založenou cenu, čestnou přednášku, kterou pojmenovali po významném českém astronomovi Zdeňku Kopalovi. Při této příležitosti společnost udělí také prestižní Nušlovu cenu za rok 2007, nejvyšší ocenění badatelům za jejich celoživotní dílo v astronomii, které bylo v roce 1999 po padesáti letech obnoveno.

ČAS vznikala v době první světové války, kdy poměry v Rakousku-Uhersku rozvoji české kultury a vědy rozhodně nepřály. Na jejím zrodu se angažovali Jaroslav Štych, Josef Klepešta či Karel Anděl, proslavený svými mapami Měsíce. Z mnoha dalších osobností se na něm podíleli také továrník a zakladatel hvězdárny v Ondřejově Josef Frič či profesor matematiky František Nušl, pozdější předseda ČAS v letech 1922 až 1947 a ředitel hvězdárny v Praze.

Jako hlavní cíle si ČAS vytyčila zřídit lidovou observatoř, astronomické muzeum a vybudovat odbornou i populární astronomickou knihovnu a čítárnu. Chtěla také popularizovat a šířit znalost výsledků moderní astronomie a přírodních věd vůbec pořádáním astronomických přednášek, praktických pozorování (i pro amatéry) a exkurzí, rozvíjením zahraničních vědeckých styků. Její první časopis Věstník vycházel dva roky, v roce 1920 jej nahradila Říše hvězd a o rok později vyšla Hvězdářská ročenka. Časopis i ročenka existují dodnes.

O lidovou hvězdárnu usilovala ČAS 11 let, než ji na pražském Petříně slavnostně uvedla do provozu 24. června 1928. Rozhodným podnětem k jejímu zřízení byla tragická smrt státníka a astronoma mezinárodního věhlasu Milana Rastislava Štefánika 4. května 1919, a proto také observatoř nese jeho jméno. Pro veřejnost se vysoce kvalitní technikou vybavená hvězdárna otevřela v den 10. výročí Štefánikovy smrti. První dva zakoupené přístroje se používají dodnes.
Ilustrační foto
Ilustrační foto