Praha - Přitáhnout špičkové vědce z domova i ze zahraničí a získat peníze z fondů Evropské unie má nové Biotechnologické a biomedicínské centrum (BIOCEV), které budou společně budovat Akademie věd a Univerzita Karlova ve Vestci u Prahy. Zakladatelskou smlouvu stejnojmenného zájmového sdružení právnických osob dnes slavnostně podepsali představitelé univerzity a akademických pracovišť ve Vlasteneckém sále Univerzity Karlovy za přítomnosti premiéra Mirka Topolánka.
Nové centrum má přitáhnout vědce ze zahraničí a peníze z fondů EU
„Je to projekt, který bude mít absolutní podporu mé vlády,“ řekl shromážděným vědcům premiér s tím, že považuje za svou státnickou povinnost vytvořit vědě odpovídající podmínky. Vyslovil se také pro reformu výzkumných institucí a vysokých škol, která by vedla k posílení manažerských aktivit a vzniku dalších takových projektů.
„Ve Vestci by mohlo vzniknout něco, čemu by se dalo říkat středoevropský biotechnologický park,“ řekl novinářům předseda Akademie věd Václav Pačes. Usnadnit by měl přenášení vědeckých poznatků do praxe. Spojí se tam také síly pro doktorandské studium. „Tato výchovná činnost je velmi důležitá,“ zdůraznil.
Biotechnologie, zejména molekulární a genetické metody se dají podle Pačese využít v medicíně. Velmi významné projekty jsou založené na práci s kmenovými buňkami. Jsou to dlouhodobé projekty, ale nadějně rozjeté. Sdružení ústavů je bude moci řešit na kvalitativně vyšší úrovni, vysvětloval šéf akademie.
V první fázi, která si vyžádá podle Pačese náklady kolem tří miliard korun, se počítá s čerpáním peněz především ze strukturálních fondů Evropské unie. Potom by se do projektu zapojovaly firmy, které se zabývají výzkumem a výrobou lidských vakcín. Některé už nyní sídlí nedaleko pozemku, na kterém má BIOCEV vyrůst. O spolupráci mají velký zájem. Počítá se, že by tyto firmy převzaly část financování dalšího rozvoje.
Vybudovat ve Vestci budovy a naplnit je přístroji je podle Pačese snadnější část projektu. Větší problém bude, přitáhnout tam ty nejkvalitnější lidi. Vestec je ale snadno dopravně dostupný z Prahy a ta je poskytne, soudí šéf akademie. Organizátoři počítají i s tím, že by mohlo být nově budované centrum atraktivní také pro špičkové odborníky ze zahraničí.
Zakládajícími členy sdružení BIOCEV je pět pracovišť Akademie věd: Fyziologický ústav, Mikrobiologický ústav, Ústav experimentální medicíny, Ústav makromolekulární chemie a Ústav makromolekulární genetiky a Univerzita Karlova. Na projektu se budou podílet dvě její fakulty, Přírodovědecká a 1. lékařská.
Vestec bude také sídlem nově zakládaného Biotechnologického ústavu Akademie věd, který by se měl stát rovněž součástí výzkumného centra. Rozvíjet by měl základní výzkum v buněčné biologii a imunologii v kombinaci s výzkumem metod a postupů používaných v molekulárních biotechnologiích a tkáňovém inženýrství.
BIOCEV není jediným centrem, které se v Česku chystá. Do pěti až šesti let by mělo v Terezíně a Litoměřicích vyrůst Centrum translační biomedicíny. Translační medicína je založena na přenosu výsledků základního lékařského výzkumu do výzkumu klinického a klinické praxe. Po dobudování by mělo mít zhruba 200 zaměstnanců a 50 doktorandů a postdoktorandů. Náklady na jeho vybudování budou na nejméně 1,2 miliardy korun. Česko by hradilo 15 procent nákladů, zbytek Brusel.