Praha - Exkluzivní smlouva, která má českým firmám a vědcům umožnit zapojení do projektu americké protiraketové obrany, by mohla být dojednána do konce června. Řekl to dnes ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na semináři ke spolupráci mezi ČR a USA, kterého se účastní šéf Agentury pro protiraketovou obranu (MDA) Henry Obering a zástupci 40 českých firem a desítky amerických společností. Cílem semináře je zjistit, jaký zisk by české firmy a vědci mohli mít z protiraketové ochrany.
Dohoda o zapojení českých firem do štítu může být hotova v červnu
Podle ministra smlouva otevře prostor pro česko - americkou spolupráci ve vědě, výzkumu či testování v oblastech, jako jsou obrana, bezpečnost a vysoce specializované technologie. Češi by také měli mít možnost se snadněji ucházet o zakázky pro americkou armádu.
„Dokument by měl minimalizovat právní, obchodní a politické překážky a vytvořit příznivé podmínky pro nové kontakty mezi českými a americkými podnikateli a vědci,“ uvedl Schwarzenberg.
Možnosti spolupráce se rýsují v návaznosti na česko - americké vyjednávání o podmínkách případného umístění protiraketového radaru na českém území a obranných raket v Polsku. Američané chtějí ve středoevropském regionu protiraketové základny kvůli tomu, že se obávají raketového útoku ze zemí, jako je Írán či Severní Korea. Česko zatím neřeklo konečné rozhodnutí, zda radar na svém území povolí.
Podle ministra se o tom, že Česko může z projektu získat v obchodní a vědecké oblasti, zatím moc nemluvilo. Podobnou exkluzivní smlouvu, jakou chce Praha s Washingtonem dojednat, mají USA zatím jen s Japonskem, Itálií, Austrálií, Británií a Dánskem. Jednalo by se o třetí dohodu, kterou by země kvůli radaru uzavřela. První dvě připravované se týkají přímo činnosti radaru.
Dvoudenního semináře se účastní zaoceánské významné zbrojařské společnosti. Patří mezi ně firmy Raytheon, Boeing, Lockheed Martin nebo Northrop Grumman. Raytheon má zájem se na stavbě radaru podílet.
Vláda zahájila jednání o radarové základně loni, i když veřejné mínění a opozice tomu nejsou nakloněny. Podle posledních průzkumů se základnou nesouhlasí 70 procent lidí. Záměr vyvolává také negativní reakce Ruska.