Experti na radar představili Čechům své názory pro a proti

Praha - Vystoupení dvou americkým expertů na protiraketovou obranu v jednom dni nabídlo České republice srovnání názorů obou oponentů. Henry Obering, šéf Agentury americké raketové obrany, znovu potvrdil možnost zapojení českého průmyslu, vědy a výzkumu do budování radaru. Podle jeho oponenta Philipa Coyla, který se v parlamentu účastnil semináře Otazníky nad protiraketovou obranou, Pentagon příliš dramatizuje.

První na ráně?

Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD, který seminář vedl, spatřuje v Coylovi odborníka, který do Česka přivezl věcnou debatu na téma protiraketového deštníku Spojených států a jeho účinnosti.

Podle bývalého náměstka obrany mohou ze seznamu 27 zemí, které vlastní rakety, vydaného Pentagonem, USA ohrozit pouze Rusko a Čína. Zdůraznil také, že v případě raketového útoku je radar vždy prvním cílem. Systém, který Američané vyvíjejí, označil za nedokonalý a nedostatečně účinný, jak údajně dokázalo jeho testování v Kalifornii a na Aljašce.

O zítřku nikdo nic neví

Výtkám Philipa Coyla k faktickému ohrožení Spojených států oponoval Obering příkladem září 2001 v Americe. Řekl, že ani den před útokem teroristů by nikdo podobnou hrozbu z Východu neočekával a že na odhady nelze spoléhat.

Obering pochválil dosavadní spolupráci obou jednajících zemí a připustil možnost zapojení českých firem a institucí do budování radaru. Česko by se mohlo věnovat například vývoji radarových technologií nebo laserového zaměřování, výše ceny zakázek se odhaduje na sta miliony dolarů.

Na brífinku, stejně jako na zasedání Bezpečnostní rady státu, zazněl také předpoklad, že radar bude součástí protiraketové obrany Severoatlantické aliance. Obering upřesnil, že Američané se budou soustředit na obranu proti raketám dlouhého, zatímco NATO proti raketám krátkého a středního doletu. Prohlásil, že je důležité, aby oba systémy byly kompatibilní a schopné spolupracovat.

Českou republiku čeká v příštích měsících několik jednání o radaru

Jednání o radaru zahájila vláda s americkou stranou už loni. Souhlas s jeho umístěním zatím definitivně nepadlo, jednání ovšem stále pokračují, přestože podle výzkumů veřejného mínění je sedmdesát procent lidí proti umístění systému protiraketové obrany na našem území.

Systém, který vyvíjejí USA, zahrnuje podle Oberinga více součástí. Patří do něj například mobilní předsunutý radar v Japonsku, protirakety na Aljašce a v Kalifornii, protirakety umístěné na lodích a radar v Británii. Radar v Česku a silo s desítkou střel v Polsku by se měly podle diplomatů stát po summitu v Bukurešti dalším pilířem systému.

Minulý týden premiér Topolánek po schůzce s polským protějškem Donaldem Tuskem prohlásil, že Česko a Polsko nyní budou postupovat společně a že by vláda mohla poslancům předložit podmínky pro umístění radaru už v dubnu. Podle Oberinga ale Washington pokročil v rozhovorech s Českem dále než ve vyjednávání s Polskem, kde se rozhovory kvůli výměně vlády nyní zpomalily.

„Pro rozhodování žádný termín stanovený není,“ říká ministryně obrany Vlasta Parkanová, i když dubnové datum nepovažuje za nereálné. Prioritou podle ní je především vyjednat takové návrhy smluv, které budou co nejvýhodnější.

Jednání vládních komisí bude pokračovat i v posledních lednových dnech. Naváže na něj setkání na vyšší ministerské úrovni. 7. února se Parkanová sejde se svým americkým protějškem Gatesem při neformálním zasedání ministrů obrany NATO. Koncem února se s ním opět setká společně s prezidenty Klausem a Bushem. Začátkem dubna se pak koná summit NATO v Bukurešti, kde by se mohlo rozhodnout o provázanosti českého a severoatlantického protiraketového systému.