Praha - Ministerstvo obrany zatím neurčilo počet transportérů, které potřebuje armáda. V materiálu, který bude ve středu projednávat vláda, podle důvěryhodného zdroje ČTK nefiguruje žádné konkrétní číslo. Český rozhlas 1 - Radiožurnál v pondělí uvedl, že vojsko požaduje nákup maximálně 110 nových obrněných transportérů.
Ministerstvo obrany zatím neurčilo počet transportérů
Armáda měla původně dostat 199 obrněných transportérů Pandur od rakouské firmy Steyr za více než 20 miliard korun. Jejich nákup však vláda na konci loňského roku zrušila s tím, že firma neplnila závazky vyplývající ze smlouvy, neboť nestihla včas dodat první část bojových vozidel. Ministerstvo obrany mělo proto do konce ledna vypracovat pro vládu analýzu, jak situaci kolem transportérů vyřešit.
Zdroj ČTK uvedl, že analýza bude hotova dnes. „Je jasné, že v tom materiálu nebudou žádná čísla,“ řekla ČTK osoba obeznámená s dokumentem. Definitivní podobu však materiál získá až po středečním zasedání kabinetu Mirka Topolánka. Zdroj doplnil, že není ani vyloučeno, že budou pokračovat jednání ministerstva s firmou Steyr, který jednostranně rozhovory nedávno ukončil. „O počtu se bude dále vyjednávat,“ dodal zdroj.
Náměstek ministryně obrany Martin Barták však nechtěl do zasedání vlády materiál komentovat. „Jakékoliv spekulace do té doby jsou zkreslením pohledu na věc,“ řekl ČTK Barták.
Zástupci ministerstva obrany však již také jednali o obrněných transportérech s finskou společností Patria. Podle tiskového oddělení úřadu se setkání konalo na žádost firmy, která ministerstvo informovala „o nabízených možnostech spolupráce v projektu pořízení obrněných transportérů“.
Radiožurnál uvedl, že výroba transportérů Pandur se potýkala s několika nedostatky. Měly být například sestaveny z amerických, izraelských a českých součástek, které po spojení do jednoho celku nefungovaly, jak měly. Dalším problémem je prý boční střelba z dálkově ovládané věže, která při jízdě vykazuje nepřesnosti. Údajně je konstruována pro pásová vozidla, která jsou stabilnější než kolová.
Potíže má podle ČRo také přinášet to, že motor není určen pro vojenské, ale pro civilní použití. Odborníci tak prý celý projekt přirovnávají k modernizaci tanku T-72, který se v minulosti stal noční můrou české armády. Namontování moderních západních součástek sice zvládli konstruktéři rychle, trvalo jim ale několik let, než si spolu všechny komponenty dokonale rozuměly, uvedl ČRo.
Kontrakt na nákup transportérů podepsal bývalý český ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) v červnu 2006, po volbách, při nichž se jeho strana nedostala do parlamentu.