Tatra připraví první vozidla pro armádu do konce března

Praha - Kopřivnická automobilka Tatra by prvních více než 70 nákladních vozidel, které v armádě nahradí zastaralé "vétřiesky", měla připravit k předání do konce března. Informoval o tom mluvčí společnosti Vladimír Bystrov. Původně mělo vojsko první auta obdržet již loni v listopadu. Firma je však kvůli nesrovnalostem, které se objevily při testování vozidla, nestihla dodat včas. Ministerstvo obrany proto začalo uplatňovat finanční sankce.

Bystrov uvedl, že nedávno skončilo další kolo testů, které se konalo na sedmi prototypech. V jeho rámci podle něj byly nedostatky odstraněny. Armáda bude nyní výsledky testů vyhodnocovat.


K nesrovnalostem patřila například zvýšená hmotnost auta. Vozidla byla v závislosti na úpravě asi o 120 až 143 kilogramů těžší, než bylo dohodnuto. Vojenský nátěr dodaných aut podle tisku také nesplňoval armádní požadavky na radiolokační krytí. Celkem vojsko při předchozím testování mimo jiné zjistilo 39 nedostatků proti zadání obchodu.


Ministerstvo obrany bude do konce února zpracovávat závěrečnou zprávu, která poslední testy vyhodnotí. Na začátku března by mělo začít další kolo zkoušek na šesti sériově vyráběných vozech. „Ověřování bude trvat asi tři týdny,“ řekl Bystrov.


V případě jejich úspěšného ukončení již podle něj bude firma připravena první vozidla předat. Podle Bystrova záleží především na armádě, jak rychle bude moci jednotlivé stroje zařadit do výzbroje.


Letos by vojáci měli převzít postupně 295 vozidel. Celkem by vojsko za více než 556 vozů mělo zaplatit 2,6 miliardy korun. Tatra však při zadávání zakázky nezvítězila ve výběrovém řízení, ale byla vybrána přímo. Dohodu v prosinci 2006 podepsal tehdejší ministr obrany Jiří Šedivý.
Dodání tatrovek není jedinou armádní zakázkou, která se zpozdila.

Rakouská firma Steyr nestihla loni dodat včas první část obrněných transportérů Pandur. Kabinet Mirka Topolánka proto kontrakt na dodání 199 bojových vozidel vypověděl. V současnosti pokračují s firmou jednání na úrovni expertů. Jednou z možností je, že se nakonec ministerstvo dohodne s rakouskou firmou na snížení počtu obrněnců tak, aby se zakázka za více než 20 miliard korun zlevnila.