Praha - V dějinách českého ani československého státu dosud nikdy prezidentský úřad plynule nepřešel z jedné osoby na druhou. Při střídání hlavy státu totiž předchozí prezidenti buď zemřeli, nebo abdikovali před koncem funkčního období. Mandát Václava Havla skončil, před pěti lety ještě dříve, než parlament zvolil jeho nástupcem Václava Klause.
Češi ještě nezažili, aby si prezidenti svůj úřad předali
Pokud by Klaus letos obhájil funkci, stejně jako mnozí jeho předchůdci by ji opět „předal“ sám sobě. Pokud však uspěje Jan Švejnar, případně jiný kandidát, a stihne složit slib do konce Klausova funkčního období, mohlo by se stát, že republika poprvé ve své historii zažije prezidentské „střídání stráží“, byť třeba jen symbolické.
Klaus složil slib hlavy státu na slavnostní inauguraci 7. března 2003 a právě složením slibu na společné schůzi sněmovny a Senátu, nikoli zvolením, začíná podle ústavy pětileté funkční období každého prezidenta. Letos 7. března tedy Klausův mandát vyprší. Pokud by se nový prezident do tohoto dne neujal funkce, pravomoci hlavy státu by se rozdělily mezi premiéra a předsedu dolní komory - tedy mezi Mirka Topolánka a Miloslava Vlčka.
Podobná situace nastala počátkem roku 2003, kdy vypršel mandát Havlovi, ale jeho nástupce ještě nebyl zvolen. O prezidentovy kompetence se tehdy podělili premiér Vladimír Špidla a šéf dolní komory Lubomír Zaorálek, oba členové ČSSD.
Hlava státu slib skládá do rukou předsedy sněmovny při společné schůzi obou komor parlamentu. Kdyby prezident slib nesložil, nebo ho složil s výhradou, nemohl by se funkce ujmout a hledělo by se na něj, jako kdyby nebyl zvolen. Tradičním místem, kde českoslovenští a poté čeští prezidenti slib skládali, je Vladislavský sál Pražského hradu. Nepsaným zvykem bývá i následné přijímání gratulací od politiků, diplomatů a dalších osobností veřejného života, následuje vojenská přehlídka na hradním nádvoří.