Tunely Dobrovského v Brně by mohly začít fungovat v roce 2011

Brno - Brněnské tunely Dobrovského, budoucí součást velkého městského okruhu, by mohly začít sloužit v termínu původního plánu do konce roku 2011, uvedl primátor Roman Onderka. Ražba 1,2 kilometru dlouhých tunelů začala s více než ročním zpožděním 14. ledna, původně přitom měla začít už na jaře 2006.

„Pokud se podaří pokračovat rychlostí 40 až 50 metrů za měsíc, můžeme se na druhou stranu dostat do konce roku 2009. Tím by se podařilo splnit původní plán zprovoznit celou stavbu do konce roku 2011,“ uvedl Onderka.

Jeho slova potvrdil Josef Bača, manažer stavby za jednu ze stavebních firem, která se na ražbě tunelů podílí. „Od počátku jedeme 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Zatím pracujeme podle plánu, že se vše skončí do konce roku 2011,“ řekl Bača.

Tunely se razí v Česku unikátní metodou, která minimalizuje negativní dopad stavebních prací na okolní zástavbu. Tubus je rozdělen na šest menších dílčích výrubů - jde o takzvanou jádrovou metodu ražby. Ocelové výztuhy byly poprvé v Česku vyvinuty speciálně pro tuto stavbu. Díky tomu se stavba podle Onderky může dostat jako historický předěl v ražbě tunelů do učebnic a skript stavebních fakult.

Se způsobem ražby však nesouhlasili ekologové a majitelé domů v okolí. Soud v Praze jim dal zapravdu a vrátil stavební povolení ministerstvu dopravy k přepracování. Ministerstvo poté pověřilo odborníky z Českého vysokého učení technického (ČVUT), aby problémy se statikou domů vyřešili. ŘSD muselo zpevnit asi stovku domů stojících nejblíže plánované trase tunelů. Stavební povolení získal projekt opět loni v září.

Podle ředitele brněnské správy ŘSD Jiřího Ruppa se obyvatelé domů nemusejí ničeho obávat. Stavební firmy řadu domů zpevnily, situaci navíc budou každý den sledovat statici. V případě pohybu obytných domů v okolí stavby se pod jejich základy zavedou takzvané kompenzační injektáže, které dům nadzvednou a vyrovnají.

Královopolské tunely pod Dobrovského ulicí budou po dokončení měřit 1237 a 1258 metrů. Budou se razit v geologicky obtížných poměrech s velmi nízkým nadložím a hustou městskou zástavbou nad povrchem. Výška půdy nad tunelem se bude pohybovat v rozmezí od šesti metrů u provizorních portálů po maximálně 21 metrů.

Hlavním investorem stavby je ŘSD, plánovaných 6,5 miliardy korun poskytne Státní fond dopravní infrastruktury. Zpoždění se týkají jen ražby tunelů, dalších asi deset menších přidružených staveb se buduje už od poloviny minulého roku. Podle plánů mají být tunely průjezdné do konce roku 2011. Okolní stavby silnic a křižovatek by mohly být hotovy ještě o rok dříve.