Plzeň – Na dnešní protest se v západočeské metropoli zatím sešlo pouze okolo sto padesáti neonacistů, tedy výrazně méně, než se očekávalo. Také začátek pochodu se kvůli čekání na opozidilce, které zdržela vichřice, odsunul z původní druhé hodiny až na půl čtvrté. Protest extremisté zahájili projevy, v nichž řečníci napadali současný režim a obvinili policii a vládní garnituru, že je zastrašuje a terorizuje. „Není to demokracie, ale totalita,“ prohlásil jeden z nich. V okolí Velké syngogy, kudy vede trasa pochodu, se sešlo kolem pěti set antifašistů na nelegálním protestním shromáždění. Případným střetům má zabránit přítomnost 1200 strážníků a policistů.
Neonacisté pochodují Plzní: „Není demokracie, ale totalita“
Západočeská policie: Opatření proti pochodu radikálů jsou největší za posledních deset let
Pochod neonacistů začal u centrálního autobusového nádraží, odkud radikálové vydali na pochod Husovou ulicií, po Klatovské třídě a Prešovskou ulicí k náměstí Republiky, kde by měly opět následovat projevy. Oblast v okolí plánované trasy je uzavřena a provoz bude omezen podle potřeby.
Akce by měla skončit zruba v sedm večer, policie ale bude dohlížet na odjezd účastníků pochodu z vlakového i autobusového nádraží a je připravena zajišťovat pořádek ve městě i během noci. K dispozici má kromě zhruba tisícovky policistů také vrtulník a obrněné vozy.
Pochod je ohlášen jako protest za svobodu slova a shromažďování. Organizátor Václav Bureš tak reaguje na listopadový zásah policie v Praze proti neonacistům, kteří chtěli pochodovat Židovským Městem v den výročí Křišťálové noci.
Náhradní pochod
Demonstrace se měla konat již 19. ledna a ještě před tímto datem vyvolala řadu diskusí a emocí představitelů občanských sdružení, židovské komunity i politiků. „Podobně jako v Praze i v tomto případě jsou trasa i datum zvoleny provokativním způsobem, s antisemitským podtextem,“ tvrdila Židovská obec. Odpůrci protestu nepokládali za náhodu, že připadá na konec ledna, kdy v roce 1942 bylo z Plzně ve třech transportech deportováno 2 616 osob do Terezína a následně do koncentračních táborů.
Dva dny před 19. lednem plzeňský primátor Pavel Rödl akci zakázal. Přesto se ten den asi desítka přívrženců pravicové krajní pravice sešla na plzeňském náměstí Emila Škody. V plánovaném pochodu k synagoze, kde se konalo vzpomínkové shromáždění odpůrců fašismu, jim ale policie zabránila. Také na Palackého náměstí v Praze dorazilo přibližně 250 pravicových extremistů. Jejich demonstrace ale skončila zhruba po hodině bez incidentu.
Nejvyšší správní soud: Pravidla musí platit pro všechny stejně
Václav Bureš podal žalobu na plzeňský magistrát kvůli neoprávněnému zákazu pochodu. Krajský soud v Plzni mu dal 1. února za pravdu, a pravicoví radikálové tak dostali šanci uspořádat svou akci v náhradním termínu. Město ale využilo zákonné možnosti a podalo 15. 2. proti verdiktu soudu takzvanou kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Brněnská instituce ale potvrdila původní rozsudek. Soud rozhodoval o správnosti procedury, ne o politickém podtextu akce, komentoval verdikt soudce Vojtěch Šimíček. O pochodu podle něj měl rozhodnout do tří dnů po ohlášení úřad toho městského obvodu, kde byla akce oznámena, a nikoli magistrát nebo primátor, navíc ve větším časovém odstupu od oznámení. Pavel Rödl je ale přesvědčen, že nemohl jednat jinak, neboť akce začala přerůstat do jiných rozměrů, než jaké organizátoři původně nahlásili.
Zamítnutím kasační stížnosti dostali pravicoví radikálové možnost uspořádat nové shromáždění. Stanovili ho na 1. března.
Soud se případem neuskutečněného lednového pochodu ale bude ještě nejspíše zabývat. Kromě jeho organizátora Václava Bureše podala na plzeňského primátora Rödla trestní oznámení i nacionalisticky orientovaná Dělnická strana. Domnívá se, že zneužil pravomoci veřejného činitele a šířil poplašnou zprávu, když na poslední chvíli zakázal pochod pravicových extremistů Plzní.
Václav Bureš – bývalý člen ODS a „zkušený neonacionalista“
Podobnou akci nepořádá Václav Bureš poprvé. Už loni v dubnu na jeho popud protestovalo zhruba pět desítek extremistů na náměstí Míru v Plzni. Protest byl svolán proti, podle nich, nespravedlivému věznění Vlastimila Pechance, který byl odsouzen k sedmnáctiletému trestu za rasově motivovanou vraždu Roma Oty Absolona.
Podle Kláry Kalibové ze sdružení Tolerance a občanská společnost byl viděn například také na pochodu k připomínce Rudolfa Hesse v letech 2003 a 2004 v severobavorském Wunsiedelu, kde se schází až několik tisíc neonacistů z celé Evropy. „Bureš může být považován za jednoho z organizátorů západočeské větve Národního odporu,“ připouští Kalibová.
Donedávna byl Bureš členem ODS. Výkonná rada strany ale uvedla, že po zjištění, že organizuje akce spojené s krajní pravicí, mu členství bylo zrušeno. Koncem února se mezi plzeňskými členy občanských demokratů objevil pravděpodobně další člověk spojovaný s ultrapravicí - Štěpán Sládek. Šestadvacetiletý muž je údajně člnem organizace Plzeň-Doubravka.