Vláda schválila všechny Julínkovy návrhy a zároveň odmítla návrh na zrušení poplatků

Praha - Vláda na svém středečním jednání schválila všech sedm věcných návrhů reformních zákonů, které mají změnit tvář českého zdravotnictví, a zároveň odmítla novelu lidovecké poslankyně Michaely Šojdrové, která požadovala, aby matky nemusely platit za pobyt svého novorozeného dítěte v nemocnici. Skupina čtyř poslanců KDU-ČSL a dvou přeběhlíků - Michala Pohanky a Miloše Melčáka od návrhu neustoupila ani po tlaku koaličních představitelů. Bez ohledu na postoj kabinetu se novelou budou zabývat poslanci.

„Věřím, že Poslanecká sněmovna bude mít pro tento návrh větší pochopení,“ komentovala negativní stanovisko vlády Šojdrová. Podle některých ministrů se zachovala nekorektně, když návrh předložila dřív, než poplatky vyhodnotí experti. Julínek se domnívá, že lidovecká poslankyně by měla respektovat dohody koaličních partnerů.

Sněmovna se k poplatkům vyjádří, pokud Šojdrová návrh nestáhne. Poslankyně se k tomu podle posledních informací nechystá, i když ji k tomu někteří koaliční politici vyzvali. Trvá na tom, že tak učiní až poté, co koalice předloží vlastní variantu změn v systému zdravotnických poplatků. Vládní strany v těchto týdnech o úpravách poplatků vyjednávají.

Vláda schválila všechny Julínkovy návrhy

Vláda schválila všech sedm věcných návrhů reformních zákonů, které mají změnit tvář českého zdravotnictví. „Chci zdůraznit, že jsme na tom pracovali pět let, a já doufám, že nám to jednotliví poslanci nezhatí jen proto, že si třeba zákon špatně přečetli,“ uvedl Julínek. 

Na úterním jednání K9 se koalice shodla, že změny, jež požadují menší koaliční partneři, budou do paragrafovaného znění norem zapracovány. Jde například o trvalý, nikoliv jen pětiletý dozor státu nad ziskem zdravotních pojišťoven a jeho regulací či zachování nevýdělečného charakteru univerzitních nemocnic. Nadále ale trvají výhrady lidovců a zelených k transformaci zdravotních pojišťoven. Obávají se úniku majetku zdravotního pojištění při privatizaci pojišťoven.

Lidovci uspěli s návrhem, aby zákon i nadále umožňoval umělé oplodnění jen párům, nikoliv ženám bez partnera. Julínek křesťanským demokratům slíbil i to, že by se neměla rozšiřovat možnost interrupce oproti současnému stavu. Menší strany dále požadovaly, aby si univerzitní nemocnice i po přeměně zachovaly neziskový charakter, Julínek má tuto výslovnou garanci podle dnešní dohody ministrů zapracovat do zákona. Ministr ovšem zdůraznil, že nikdy neuvažoval o privatizaci těchto nemocnic.

Reformní balíček původně obsahoval sedm zákonů, vláda dnes ale na návrh svých legislativců dvě normy - o zdravotních pojišťovnách a o Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami - sloučila do jedné předlohy. Další zákon se týká veřejného zdravotního pojištění. Na kvalitu péče se zaměřují tři zákony - o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, o specifických zdravotních službách a o zdravotnické záchranné službě. Poslední norma se zabývá univerzitními nemocnicemi a zdravotnickými pracovišti. K tomuto balíku přibude i transformační zákon, který chce vláda dopracovat během příštích dvou měsíců. 
 

Zákon o veřejném zdravotním pojištění

Ve schváleném věcném záměru normy o veřejném zdravotním pojištění zůstává platba pojištění 13,5 procenta vyměřovacího základu. Výběr a vymáhání odvodů má být svěřeno pojišťovnám, pokud tuto povinnost nebudou plnit, hrozí jim sankce. Odvody by mohly vymáhat i finanční úřady. Zákon má sjednotit promlčecí lhůty pro oblast zdravotního a sociálního pojištění a prodloužit je až na deset let.

Změna by měla být i v přerozdělení vybraného pojistného. Dosud se přerozděluje mezi pojišťovnami veškeré vybrané pojistné podle skladby pojištěnců, více peněz jde na starší a více nemocné. Nově by se mělo přerozdělovat jen 99,5 procenta, zbylé půlprocento by měly pojišťovny na pokrytí nákladů, které budou mít s vymáháním odvodů.

Rozšířit se má i okruh pojištěných osob. Povinně jsou pojištěny osoby s trvalým pobytem na území ČR, s výjimkou těch, které nepřetržitě pobývají po určitou dobu v cizině. Další skupinou povinně pojištěných osob jsou lidé ze třetích zemí, kteří pracují a platí daně z příjmu v ČR, při splnění daných podmínek také nezaopatření členové jejich rodin.