Praha – Spory o vlastnictví katedrály sv. Víta trvají již 14 let a stále v nich není jasno. Na konci září vydal Obvodní soud pro Prahu 1 zatím poslední rozhodnutí a potvrdil tak lednový výrok Nejvyššího soudu. Katedrála by měla zůstat ve vlastnictví státu. Spor o gotický chrám se tak vrátil do stejného bodu, kde před 14 lety začal. Situaci s navracením církevního majetku by měl vyřešit připravovaný zákon o nápravě majetkových křivd.
OVM o sporech s navrácením církevního majetku
Arcibiskup pražský a český kardinál Miloslav Vlk nevyloučil, že se církev bude domáhat svých práv až u evropských soudních instancí. „O spravedlnost a právo se musí bojovat,“ řekl. Nejvyšší soud se držel nařízení z roku 1954, kdy byl za vlastníka katedrály prohlášen československý lid, tedy stát. Církev považuje nařízení komunistické vlády za protiústavní a proti rozhodnutí soudu chystá odvolání.
Podle prezidenta Klause by spor o katedrálu mohlo vyřešit přijetí nového zákona o chrámu sv. Víta. Václav Havel přišel s návrhem třístránkového zákona, který dělí vlastnictví katedrály mezi stát a církev. Stínový ministr kultury a místopředseda sněmovního kulturního výboru Vítězslav Jandák (ČSSD) vidí v Havlově návrhu jednu z možností, jak by se spor mohl v budoucnu vyřešit. Místo nového zákona by ale podle Jandáka mohla stačit dohoda či smlouva.
Ministerstvo kultury zatím do soudního sporu vstupovat nechce. Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) se s Jandákem shodl, že soud by se měl nechat v klidu doběhnout a pak se ke sporům teprve vracet. Podle osobního názoru Václava Jehličky by radnice měly patřit obci, kasárna vojákům a kostely církvím. Katedrála má ale výjimečné postavení. „Když budou jasné vlastnické vztahy, bude potřeba udělat dohodu o společném užívání, ale dohoda o užívání je jedna věc a spravedlnost je věc druhá,“ domnívá se plzeňský biskup František Radovský.
Církve, v čele s římskokatolickou, se státem vyjednávají o majetku zabaveném během minulého režimu. Příslušný zákon o nápravě majetkových křivd má vláda projednávat na přelomu roku. Pokud bude schválen, předpokládá se, že začne platit od 1. ledna 2009. Hodnota zabaveného majetku je v současném návrhu zákona vyčíslena na 83 miliard korun. „Věcný záměr návrhu našeho zákona obsahuje částku 83 miliard korun. Je to výsledek společného jednání vládní komise, které já předsedám, a komise církví,“ uvedl Václav Jehlička.
Zhruba třetina majetku by měla být vrácena řeholním řádům. Katolické diecéze a ostatní církve by měly dostat finanční náhradu, která bude zahrnovat odškodnění za majetek, který nelze vydat. Vyplácet se bude po dobu 60 až 70 let. Povinnost navrátit majetek bude mít ale pouze stát. Vrácení majetku pomůže i mnoha obcím. Některé mají zablokované pozemky a nemohou se tak dále rozvíjet.
„Důležité je, aby nápravou starých příkoří nevznikla nová příkoří,“ myslí si Vítězslav Jandák. „Je to kompromisní návrh a náprava některých křivd. Měli bychom se na tom dohodnout jako na ústavě, je to velmi vážný zákon a zaslouží si, aby byl projednán,“ řekl Václav Jehlička. Všichni se shodují na tom, že zákon by měl být zásadním krokem v souvislosti s církevními restitucemi a nejen jimi. Od roku 1989 bylo pokusů o majetkové vyrovnání již několik, ale vždy skončily krachem. „Zatím je zde vzájemná shoda. Myslím si, že to vypadá nadějně. Důležité je, aby se na tom shodl i parlament,“ dodal plzeňský biskup František Radovský.
Navrácení majetku by mělo do budoucna zajistit také financování církví. Stát již nebude platit farářům ani biskupům žádné peníze. V budoucnu budou muset začít hospodařit sami, odlehčí se tím státní pokladně. Návrh zákona je nyní v připomínkovém řízení, kdy se k němu mohou vyjadřovat ostatní resorty, církve a náboženské společnosti. Podle Jehličky se případná částka může ještě v tomto řízení upravovat. Řízení by se mělo uskutečnit do konce října a v prosinci by záměr měla dostat na stůl vláda.