Praha - Přestupní stanice metra Můstek by nejpozději do tří let měla být zcela bezbariérová, na dnešním setkání s novináři to řekl radní Radovan Šteiner (ODS). Město chce také zvýšit kapacitu některých bezbariérových stanic a dořešit ta místa, kde musí lidé z handicapem jezdit nákladním výtahem.
Stanice Můstek by měla být do tří let úplně bezbariérová
Stanice Můstek, kde se protínají trasy A a B, je posledním přestupním místem pražského metra, kam vozíčkáři nemají přístup. „Nyní se velice intenzivně pracuje na zpřístupnění tohoto uzlu, věřím, že v příštím roce budeme schopni minimálně jednu z těchto dvou stanic, to znamená Můstek B, nebo Můstek A, zpřístupnit,“ uvedl Šteiner. Obě by pak měly vozíčkářům sloužit nejvýše do tří let, plánuje Šteiner.
Podle Šteinera jsou stanice v centru v zpřístupňování problematické. "Na
koncových úsecích všech tří linek metra je situace velice uspokojivá, někde dokonce perfektní, například na jihozápadním městě, v oblasti Černého Mostu a nyní nově v oblasti severního města,„ uvedl radní. Stavební úpravy stojí stovky milionů korun. “Stát by v tomto mohl více myslet na své hlavní město, v Evropské unii je to standardem," dodal Šteiner.
Některé stanice, ač jsou bezbariérové, kapacitně už nestačí. Takovým místem je například Chodov, kde je plošina pro vozíčkáře. V budoucnu by tu měl být výtah, který může přepravit více lidí a je také méně náchylný k poruchám. Úpravy potřebují i stanice, kde je bezbariérový provoz řešen pomocí nákladních výtahů, které vyžadují doprovod vozíčkáře vyškolenou osobou. Nově by v těchto stanicích měly být osobní výtahy nebo šikmé plošiny.
Bezbariérové budou i nové stanice podzemní dráhy linky C - Letňany, Střížkov a Prosek, pak bude vozíčkářům přístupných 60 procent stanic. „Není reálné se dostat na sto procent,“ řekl Šteiner. Nemožné je vybudovat bezbariérový přístup například do stanic Malostranská, Flora a Karlovo náměstí. I v některých dalších stanicích nebude jeho vybudování jednoduché. Některé jsou příliš hluboko, u jiných se počká na celkovou výměnu eskalátorů. U Křižíkovy se podle dopravního podniku bezbariérový přístup nevyplatí, stanice není příliš využívaná.
Město myslí i na nevidomé. V metru jsou vodící pásy, nevidomí mohou komunikovat s přijíždějícími tramvajemi. „V tomto ohledu jsme v Evropské unii naprosto na špičce,“ uvedl Šteiner. Stejně je to i v počtu nízkopodlažních autobusů, v Praze jich je vypravováno 40 procent. Jeden takový autobus vyjde na šest až devět miliard korun, je o třetinu dražší
než klasický. U nízkopodlažní tramvaje je pořizovací cena vyšší o čtvrtinu. V metropoli také jezdí speciální autobusové linky pro lidi s postižením, v budoucnu by měly velké autobusy nahradit minibusy.