Církevní zákon naráží i v ODS, premiér ale věří v úspěch

Praha - Zákon o vyrovnání státu s církvemi, o kterém bude sněmovna jednat za čtyři dny, má stále nejistý osud. Sociální demokraté a komunisté mu hlasy určitě nedají. A není ani jisté, zda pro něj zvednou ruku všichni poslanci vládní koalice. Zákon počítá s tím, že stát církevním řádům a kongregacím vrátí třetinu v minulosti zabaveného majetku a za zbytek jim během příštích 60 let vyplatí přibližně 270 miliard korun.

 

Způsob vypořádání kritizuje nejen opozice, ale i někteří poslanci ODS. Vadí jim mimo jiné to, že náhradu 83 miliard korun za nevydaný majetek by měl stát vyplácet církvím po dobu 60 let. S úrokem by tato částka narostla na asi 270 miliard korun. Premiér Mirek Topolánek dnes ale uvedl, že narovnání vztahů s církvemi je prioritou celé koalice. „ODS na tom fakticky pracuje už pět let,“ prohlásil s tím, že v prosazení zákona, který začne sněmovna projednávat v úterý, pevně věří.

Poslanec ODS Vlastimil Tlustý ale tvrdí, že navržený zákon má tolik vad, že ho v této podobě nemůže podpořit: „Mám vážné výhrady a považuji za fér je odstranit.“ Výhrady má proti sumě i proti splátkovému kalendáři. Vyčíslená částka je podle Tlustého nepodložená. „To, že ji formulovala druhá strana, mě neuklidňuje,“ podotkl. I vzhledem ke stavu veřejných financí považuje za nepřijatelné vyplácet církvím náhradu šest dekád. „Když náhrada, tak co nejrychleji,“ prohlásil Tlustý.

Zákon podle něj také není v souladu s jinými restitučními zákony. Zatím nechtěl předjímat, zda nebude pro církevní zákon hlasovat ani v nadcházejícím prvním čtení, nebo ho podpoří a vady bude chtít odstranit v další fázi.

Tlustý není ve své kritice církevního zákona v ODS sám. Výhrady má nadále i místopředsedkyně sněmovny za ODS Miroslava Němcová, která chce ale případné změny a úpravy prosadit při legislativním procesu. „Rozhodně nebudu ten, kdo by kvůli tomu chtěl bourat vládu, ODS nebo způsobit nepřekonatelný problém,“ uvedla Němcová. I jí vadí rozložení splátky na 60 let. Chtěla by také, aby majetek, který stát nevydá a prodá, šel do speciálního fondu, z něhož by pak stát vyplácel církvím náhradu za nevydaný majetek.

S podporou vládního návrhu zákona zatím váhá i nezařazený poslanec Miloš Melčák. Do druhého čtení by ale podle něj norma projít měla, tam bude čas na změny. Každopádně by chtěl zmírnit celkové náklady pro stát, zatím ale neví jak.

Lidovecký ministr Cyril Svoboda očekává, že nespokojení občanští demokraté si svůj postoj ještě promyslí. „Tento projekt je dohoda mezi církvemi, mezi církvemi a státem i dohoda v rámci koalice. Je to koaliční návrh, všichni poslanci by pro něj tedy měli hlasovat,“ řekl Svoboda. Kdo podle něj navrhuje jiné řešení, fakticky nechce situaci řešit vůbec.

Komunistická strana nebude pro zákon hlasovat z principu. „Církevní majetek nikdy nebyl církevním majetkem v tom smyslu, v jakém je vnímaný podle tohoto zákona,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Sociální demokraté stejně jako komunisté už oznámili, že pro vládní předlohu hlasovat nebudou. Řešení je podle nich příliš drahé a zdlouhavé. ČSSD navíc tvrdí, že zákon je výsledkem politického obchodu, který měl získat hlasy lidovců pro zvolení Václava Klause hlavou státu. To obě strany ale popírají. „To je zlovolná lež. Je v zájmu státu, aby se ten problém vyřešil. Není to problém pouze církví, ale všech obcí a měst, aby mohly nakládat se svým majetkem,“ míní předseda poslanců KDU-ČSL Pavel Severa. I přes výhrady z řad ODS je podle něj možné se v koalici dohodnout a zákon společně prosadit.