Praha - Vznik pražské záchranné služby spadá do roku 1857, kdy 36 dobrovolníků nejrůznějších profesí ustavilo Pražský dobrovolný sbor ochranný, přičemž pouze tři členové sboru byli zdravotníci. Pražská záchranka si kromě výročí svého založení připomíná i 20. výročí zahájení provozu prvního stanoviště letecké záchranné služby v tehdejším Československu.
Pražská záchranná služba slaví 150 let své existence
V roce 1987 záchranná služba v Praze také poprvé zahájila provoz záchranné služby systémem rendez-vous, kdy lékař vyráží na místo nehody rychlým osobním vozem a pomalejší velká sanitka přijíždí v případě potřeby za ním.
První oficiální sídlo sbor získal v dolní části Václavského náměstí až v roce 1890. V té době záchranka obdržela také první dopravní prostředky a zavedla nepřetržitý provoz. V roce 1891 se sbor přesouvá do Spálené ulice. Po čtyřech letech následuje stěhování do prostorů městské váhy v Havlíčkově ulici a v roce 1911 do staré mincovny na Staroměstském náměstí. V květnu 1945 je budova zničena a po krátkém působení v Růžové ulici se pražská záchranka přemisťuje do ulice Dukelských hrdinů 21, kde pracuje jedno ze stanovišť Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy dodnes.
Od 1. ledna 1924 se stává sbor obecní službou, získává poloúřední charakter a ministerstvo vnitra povoluje užívání fanfárové trubky. Po roce 1945 se v Československu mění systém zdravotnictví a záchranná služba v Praze je začleněna přímo pod správu Ústředního národního výboru hl. m. Prahy.
V tomto období se Záchranná služba Praha stává průkopníkem přednemocniční neodkladné péče v naší zemi. Zatímco v řadě míst obhajují zdravotničtí záchranáři svoji holou existenci, v Praze existuje jako samostatná, profesionálně vysoce zdatná organizace, po určitou dobu dokonce disponující vlastním lůžkovým resuscitačním oddělením (ARO v nemocnici Na Strahově).
Zatím poslední stěhování zažili pražští záchranáři v roce 1999, kdy se z „historické“ budovy na ulici Dukelských hrdinů prakticky celé vedení přestěhovalo do nových prostor v Korunní ulici na Vinohradech.
První automobil - vůz Laurin & Klement - získal sbor v roce 1910. O 13 let později mizí z ulic poslední vůz záchranky tažený koňmi a v roce 1928 je k dispozici již patnáct automobilů. Od padesátých let je používána řada vozů Škoda 1201 až 1203, na počátku 70. let jsou to jugoslávské vozy IMV, později sovětské Latvie a koncem 80. let vozy Renaul Master. Od poloviny 80. let začíná záchranná služba používat sanitky značky Mercedes. Doplňuje je několik vozů Ford Transit a Volkswagen.
V současnosti záchranná služba disponuje osmi pracovišti vybavenými nejmodernějšími technologiemi. Denně zde přijmou okolo 1000 telefonátů a ve všední den záchranáři vyjíždí přibližně k 250 až 300 naléhavým zásahům. Největší procento případů tvoří zejména onemocnění srdce a vysokého tlaku.