63. výročí Pražského povstání proti nacistům si připomněli pamětníci i politici

Praha - Česko si připomnělo 63. výročí Pražského povstání proti německé okupaci. Na sklonku druhé světové války se do bojů v hlavním městě zapojilo 30 tisíc lidí, skoro 1 700 jich zemřelo. Několik desítek lidí padlo během bojů o budovu rozhlasu. Vzpomínkové akce probíhaly v Praze, ale i na dalších místech země. Například na Staroměstském náměstí se sešli zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu. Připojili se k nim i lidé z Českého rozhlasu, který letos výjimečně vzpomínkovou akci před budovou na Vinohradech nepořádá kvůli její rekonstrukci. Na povstání vzpomínali i v pankrácké věznici, za účasti ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila.
 

Politici a vojáci položili věnce u pamětní desky na budově Staroměstské radnice, pietní akt pak pokračoval v chodbě uvnitř radnice v chodbě s ohořelým křížem. Vzpomínkovou akci sledovalo jen několik desítek, převážně postarších lidí. Zúčastnili se jí však premiér Mirek Topolánek, ministryně obrany Vlasta Parkanová nebo generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.

Politici povstání přirovnali k boji o symbolické srdce vlasti

Přestože pražské povstání proti nacistům v květnu 1945 bylo jako jediné v Evropě úspěšné, o hrdinech na barikádách se nemluví. Místo toho se ponechává čestné občanství někdejšímu vůdci sudetských Němců Konrádu Henleinovi a uvažuje se o obnovení pomníku rakouskému vojevůdci Václavu Radeckému, řekla při dnešní vzpomínkové akci předeskyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková.

Europoslanec Jan Zahradil chápe Pražské povstání jako připomínku toho, že svoboda a demokracie jsou někdy možné jen při nasazení vlastního života. Předseda Senátu Přemysl Sobotka zase podotkl, že příběh povstání byl desítky let falšován ve jménu marxismu-leninismu. Boje z 5. května označil za boje o symbolické srdce vlasti.

Pražským povstáním 5. května 1945 se dovršily nepokoje, které propukly na sklonku druhé světové války na mnoha místech tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava.  Praha byla sovětskou armádou definitivně osvobozena 9. května jako jedno z posledních hlavních měst Evropy.

Gilotina v pankrácké věznici je věčným mementem války

Osvobození od nacistické okupace si připomněla, spolu s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem, také pankrácká věznice, kde během posledních dvou let války nacisté v tzv. sekyrárně popravili přes tisíc lidí. Gilotinu na konci dubna 1945 Němci rozebrali a kovovou část hodili do Vltavy. Čeští zaměstnanci věznici ji ale k uctění památky popravených znovu sestavili.