Cizojazyčné názvy obcí by měly být rovnocenné s českými

Praha - Rada pro národnostní menšiny, jejíž předsedkyní je ministryně Džamila Stehlíková, chce sjednotit dvojjazyčné názvy měst a vesnic. Opatření by se mělo týkat přibližně třiceti obcí na česko-polském pomezí, kde žije polská menšina. Už nyní vyhláška umožňuje umístění cizojazyčného ekvivalentu, ale menším písmem a na barevně odlišné, modré ceduli. Podle ministerstva dopravy je takové odlišení správné podle mezinárodních úmluv.

Rada vlády pro menšiny ale menší velikost písma považuje za chybu, a chce proto vyhlášku změnit. Napříště by český i polský název měly být stejně velké a na jedné ceduli. Podle ministryně Stehlíkové jde o požadavek čistě technický. Pro uživatele je jednodušší a méně matoucí, když nápis bude ve stejné velikosti a barevně neodlišený. Nebude tak spíše tápat, co znamená.

Na aktivity spojené s podporou menšin vyčleňuje stát od loňska ročně milionové částky. Letos mají opět k dispozici částku pět milionů korun. Ke kompletní proměně nápisů na česko-polském pomezí ale nejspíše nedojde, pro změnu dopravních cedulí a názvů se rozhodlo pouze třináct obcí.

„U nás je dvaadvacet procent občanů polské národnosti. Vedení obce je přesvědčeno, že je to ne nutné, ale zcela přirozené mít v tomto kraji dvojjazyčné názvy,“ domnívá se starosta obce Albrechtice Vladislav Šipula. Dvojjazyčný je zde turistický informační systém, veřejné budovy, dopravní značení i názvy autobusových zastávek.

Pro obce, které si česko-polské dopravní značení už pořídily, by další změna znamenala další investice a vyhozené peníze. Nad záměrem Rady pro menšiny kroutí hlavou i na ministerstvu dopravy. „Na první pohled to vypadá, že by mohlo být v rozporu s vídeňskou úmluvou o silničním provozu, která říká, že tabulka by měla být menší,“ tvrdí mluvčí dopravního resortu Karel Hanzelka.