Praha - Hlavní česko-americká smlouva o radaru zaručí Čechům přednostní ochranu před možným raketovým útokem více střel na Evropu. Američané se k takovéto ochraně a obraně Česka ve smlouvě přímo zavazují. Vyplývá to z informací ministerstva zahraničí. Česká republika se bude moci také podílet na vývoji prováděcích plánů, tedy předem naprogramovaného návodu pro nasazení systému protiraketové ochrany v Evropě.
Radar zaručí Česku při raketovém útoku přednostní ochranu
Vnější bezpečnost radarové základny by měla zajišťovat česká vojenská policie, píše se dále v dohodě, Spojené státy budou odpovídat za vnitřní bezpečnost a pořádek na základně. Budou také střežit samotný radar.
Američané se ve smlouvě přímo zavazují chránit a bránit Česko před možným útokem balistickými raketami. Pokud by ČR hrozil teroristický útok, USA přijaly závazek spolupracovat při odstraňování této hrozby. Radar a s ním propojené rakety v Polsku nesmějí být použity pro aktivity, které by byly v rozporu s Chartou OSN. Američané tak nemohou zaútočit bez přímého bezpečnostního ohrožení.
Přesný text smlouvy, kterou by měli v létě podepsat v Praze ministři zahraničních věcí Česka a USA, podléhá utajení, ministerstvo zahraničí o něm proto mlčí. Nedávno ale potvrdilo informace o některých podmínkách, které obsahuje hlavní smlouva o radaru. Podle ní výpovědní doba smlouvy k základně je jeden rok pro obě strany, stejně dlouhou dobu mají Spojené státy na odklizení zařízení.
Vláda bude potřebovat 101 hlasů
Při schvalování smluv o radarové základně bude parlament absolvovat dvojí typ hlasování. Zatímco k přijetí hlavní smlouvy bude stačit většina z přítomných zákonodárců v každé z parlamentních komor, pro souhlas s pobytem amerických vojáků na českém území bude vláda potřebovat absolutní většinu všech zákonodárců, tedy 101 hlasů z 200 poslanců a 41 senátorů z celkem 81.
Z procedury schvalování vyplývá, že pro vládu bude nejobtížnějším krokem vyslovení souhlasu s pobytem amerických vojáků v Česku. Ve sněmovně totiž v tomto případě bude potřebovat 101 aktivních hlasů. Pokud kabinet nepodpoří někdo z opozičního tábora, bude třeba všech 100 hlasů koaličních poslanců a ještě podpora někoho ze tří ezařazených poslanců - Miloše Melčáka, Michala Pohanky nebo Evžena Snítilého.
Není důležité, kdo mačká knoflík
Velení a řízení operací protiraketové obrany bude podle dohody náležet USA. České ministerstvo obrany ale určí českého velitele, který bude mít na radarové základně kancelář. Američané budou mít povinnost poskytovat tomuto veliteli situační přehled o operacích protiraketové obrany a informovat ho o jakémkoli použití systému v Evropě a USA.
Plány pro případ raketových útoků budou předem vytvořeny pro různé situace a Češi se na nich budou podílet. Například by se podle české diplomacie jednalo o situaci, kdy na spojence poletí šest nepřátelských střel, z nichž jedna by mířila na Prahu. Střela na českou metropoli by mohla být pro větší jistotu zneškodněna dvěma antiraketami, zatímco jiné jednou antistřelou.
V případě vystřelení 11 nepřátelských střel, což je o jednu více, než má být ochranných protistřel v Polsku, by se jedna musela nechat dopadnout na cíl. I v tomto případě by to podle ministerstva nebyla ta, která by letěla na ČR.
„Pochopili jsme z jednání, že není důležité, kdo mačká knoflík, ale jak je ten systém naprogramován,“ uvedla ředitelka bezpečnostního odboru ministerstva Veronika Kuchyňová Šmigolová. Podle ní bude plánovaná radarová základna v ČR a s ní propojené silo s deseti antiraketami v Polsku primárně pilířem na ochranu Evropy, pro Ameriku je druhotný, neboť má i jiná zařízení na svém území. Američané se obávají například napadení ze zemí jako je Írán či Severní Korea.
Obranu Češi chtějí, radar ne
Z dubnového průzkumu společnosti STEM vyplynulo, že 71 procent Čechů si myslí, že Evropa by účinnou protiraketovou obranu mít měla. Kolem sedmdesáti procent se ale kolísavě pohybuje podle některých průzkumů také počet těch, kteří by radar nechtěli právě na našem území.
Podle premiéra Mirka Topolánka byla ale radarová kampaň poměrně úspěšná a lidé svůj postoj k základně mění, jak uvedl nedávno ve sněmovně. Nicméně těch, kteří s radarem nesouhlasí, je stále více než Čechů, kteří si jeho výstavbu u nás přejí.
Opačného názoru než vláda jsou iniciativy, opakovaně protestující proti umístění radaru. Členové Humanistického hnutí se rozhodli podpořit svůj nesouhlas hladovkou, Greenpeace na několik dní obsadili radarovou kótu v Brdech.
Také mezi politiky nepanuje na protiraketový deštník v Čechách shodný názor. Proti je opozice a podpořit svým hlasem hlavní smlouvu o radaru se zdráhají i někteří koaliční poslanci.
GALERIE
Poslanecká sněmovna