Zdravotnické změny platí půl roku, Julínek jedná o dalších

Praha - Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek dnes bude jednat s Českou lékařskou komorou o pokračování reformy zdravotnictví. Dnes je to přitom půl roku, co vešly v platnost první změny, včetně třicetikorunového regulačního poplatku. Očekává se, že se Julínek u všech představitelů komory nesetká s pochopením, proti jeho postupům jsou vedle opozice také lékaři a odbory. Národní rada osob se zdravotním postižením hodlá na reformu zdravotnictví podat ústavní stížnost, neboť prý nedostatečně chrání některé skupiny obyvatel.

Předseda České lékařské komory Milan Kubek navíc patří k nejpřísnějším Julínkovým kritikům. Vyzval ministra, aby reformní návrhy stáhl a dal prostor k diskuzi. Tu Julínek začal už minulý týden, teprve dnes ho ale pravděpodobně čeká boj s odpůrci reforem.

Julínek hodlá lékařské komoře předložit k projednání zatím jen část návrhů pokračování zdravotnické reformy. Jedná se o méně kontroverzní zákony týkající se zdravotních služeb, specifických zdravotních služeb a zdravotnické záchranné služby. Ministerstvo předpokládá, že s těmito zákony by v parlamentu mohla souhlasit i opozice. Ta se přitom ústy stínového ministra zdravotnictví za ČSSD Davida Ratha staví proti dosavadnímu průběhu reformy velmi ostře a využívá ji i v předvolebním boji. „Pokud sociální demokracie vyhraje krajské volby, tak první krok bude zrušení julínkovného a cikrtovného v krajských nemocnicích,“ oznámil Rath už v květnu.

Zákony, které vyvolávají nejvíc odporu, ministerstvo zatím odložilo a chce o nich dál vyjednávat. Jedná se o nové právní normy upravující fungování zdravotních pojišťoven a univerzitních nemocnic. Právě přeměna pojišťoven a fakultních nemocnic na akciové společnosti je snad nejcitlivější téma celé reformy - podle kritiků hrozí nebezpečí, že se majetek zdravotnictví dostane do soukromých rukou a nebude dostatečně zajišťovat potřebné služby veřejnosti.

Poplatky zůstávají problémem, opět půjdou k Ústavnímu soudu

Změn se dočká i platná část reforem. Koalice se také dohodla, že od příštího roku pro děti sníží limit, nad který pojišťovna plátci vrací poplatky, a to z pěti na tři tisíce korun. Poslanci také minulý týden odhlasovali, že za dobu strávenou v porodnici nebudou platit novorozenci. Od platby šedesáti korun denně za pobyt v nemocnici budou osvobozeni i dárci orgánů a lidé, kterým léčbu nařídil soud.

Chystají se i další změny. V ambulancích děti do šesti let nebudou platit vůbec. Doktoři přitom podle průzkumu společnosti Westminster nejsou přesvědčeni o tom, že toto další případné zrušení poplatků u jiných skupin společnosti je vhodné. Pediatři se obávají, že přijdou o značnou část svých příjmů, které u některých tvoří více než padesát procent.

„To, že lékaři odmítají víceméně každou úlevu, je samozřejmé, protože poplatky jsou systémově špatně,“ upozornil předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. „Poplatky nemají být příjmem lékaře, ale mají být příjmem zdravotního pojištění. Ukázalo se to v tu chvíli, kdy se koalice dohodla, že děti do šesti let nebudou platit, a pediatři se hned ozvali, kdo jim nahradí jejich příjmy. Proto řeči o tom, že se poplatky zlepší podmínky pro zdravotní péči, nejsou pravdivé,“ dodal Krása.

Podle Krásy je myšlenka regulačních poplatků přínosná, v Čechách je ale nastavena špatně, protože znevýhodňuje důchodce a osoby trvale postižené. Oznámil, že Národní rada osob se zdravotním postižením hodlá na poplatky podat ústavní stížnost. Bude se tak jednat o druhé projednávání zdravotnické reformy před soudem - první vyvolala opoziční ČSSD a jejím výsledkem bylo například obnovení placených prvních tří dní nemocenské.

Veřejnost se s reformou smířila

S dosavadním průběhem reformy je Julínkův resort i navzdory změnám spokojený. Způsob, jakým Čechy přinutit efektivně využívat zdravotnickou péči, nechodit zbytečně k lékaři a nenechat si předepisovat nepotřebné léky, se podle ministerstva osvědčil. Například počet předepsaných receptů se snížil o čtyřicet procent.

Se změnami se smířila i veřejnost. Více než sedmdesát procent občanů v průzkumu agentury Westminster uvedlo, že na jejich peněženky poplatky výraznější dopad nemají. Devadesát procent zároveň souhlasí s úlevami pro některé skupiny obyvatel.