Lidé si připomněli výročí upálení Jana Husa

Husinec/Praha - Na mnoha místech v Česku si lidé připomínají středověkého myslitele a reformátora Jana Husa. Kostnický koncil jej prohlásil za kacíře a upálil za to, že kritizoval morální úpadek katolické církve. V Husově rodišti Husinci se konala ekumenická bohoslužba, kterou vedli zástupci tří církví. Na reformátora a myslitele, který byl 6. července 1415 v Kostnici upálen, si lidé vzpomněli i na Kozím Hrádku na Táborsku, kde Hus pobýval, když nesměl kázat v Praze. Odpoledne se konala také tradiční mše v pražské Betlémské kapli.

V Betlémské kapli se sešlo přibližně 300 lidí. Mezi návštěvníky se objevil i předseda ČSSD Jiří Paroubek s manželkou nebo ministr Cyril Svoboda. Pozvání přijal i sám starosta Kostnice Horst Frank.  

Mši Církve československé husitské v přímém přenosu již tradičně vysílal i veřejnoprávní rozhlas a televize. Kázání lidé slyšeli z úst děkana Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy Jana Blahoslava Láška i představitelů dalších církví, například metropolity Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku Kryštofa či děkana Evangelicko-luteránské církve z německého Weidenu Wolfganga Seidla.

Lášek ve svém kázání zdůraznil, že Hus usiloval o návrat k nepokřivené tradici bible a odkazu Krista, který pro něj byl jedinou normou pro uspořádání věcí na tomto světě. Z pravdy, kterou reformátor poznal, nedokázal ustoupit, a zaplatil za to životem. Slavnostní liturgické shromáždění vedl patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta: „Mistr Jan Hus by neměl být tím, kdo rozděluje národ, církve, křesťany, ale měl by svou opravdovostí a úsilím o obnovu církve spojovat.“

Starosta města Kostnice Horst Frank projevil lítost nad tím, že kostnický koncil, který je prý nejznámější historickou událostí tohoto města, ve své době udusil rozmach reformního hnutí církve v Evropě. „Vyrovnání se s touto minulostí nám v současnosti nabízí dialog mezi lidmi, dialog přes hranice, který podporuje toleranci a přátelské soužití národů,“ řekl.

V závěru shromáždění pronesl krátký projev o Husovi již tradičně i Jiří Paroubek, který se k CČSH hlásí. Pozdravný dopis, který přečetl patriarch Butta, zaslal také ministr kultury Václav Jehlička.

V Husinci na Prachaticku se konala ekumenická bohoslužba

V modlitebně Církve bratrské se sešlo asi 120 věřících. Bohoslužbu vedli zástupci tří církví. Spolu s lidmi se modlili za udržení lidských hodnot, které český církevní reformátor ve své době požadoval a jež jsou v mnoha ohledech zásadní i pro dnešní dobu.

„Husův odkaz pro dnešní dobu je hlavně v poctivosti, upřímnosti, lásce k pravdě, která není tou naší partikulární pravdou, kterou máme každý svou a různě se liší a potírají. Ale v lásce k pravdě s velkým pé,“ komentoval Husův odkaz biskup Starokatolické církve Dušan Hejbal.

Hus kritizoval církevní praktiky

Reformní kněz Jan Hus kázal v Betlémské kapli na pražském Starém Městě, kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi, za což na něj byla uvalena klatba. Hus ale odmítl své učení odvolat a byl jako kacíř upálen. Jeho smrt posílila v českých zemích reformní hnutí kališníků.

Pozitivní krok k navrácení Jana Husa i do souvislosti katolických tradic učinil na samém konci minulého tisíciletí Vatikán. Papež Jan Pavel II. tehdy vyjádřil v závěru římského mezinárodního sympozia o Husovi lítost nad jeho krutou smrtí.

Datum Husova upálení je český státní svátek. K Církvi československé husitské, v první polovině dvacátého století milionové, se nyní hlásí méně než 100 tisíc lidí. Je tak po katolících a evangelících třetí nejpočetnější v českých zemích.