Bursík: Dopady radaru na životní prostředí nelze určit

Praha - Vládní představitelé zřejmě přesně nevědí, jaké dopady může mít radar na své okolí. Jak dnes uvedl Týden.cz, až na pár výjimek ministři přesnější technické parametry radaru neznají. Neinformovanost svých kolegů přiznal ministr životního prostředí Martin Bursík v dopise předsedovi kontrolního výboru sněmovny Vladimíru Koníčkovi, který od něho chtěl potvrdit existenci studie o vlivu radaru na životní prostředí. Ministr dnes vysvětlil, že zpráva, k níž se jeho vyjádření vztahovalo, byla vypracována už loni a na základě "kusých informací".

„V současné době stále nejsou blíže známé technické parametry amerického radaru a není ani uzavřena otázka počtu osob trvale přítomných ve vymezeném prostoru. Z tohoto důvodu není možné určit technické limity ani případné dopady na živou přírodu,“ napsal ministr Koníčkovi 12. června, tedy necelý měsíc před podepsáním hlavní smlouvy o radaru. Tu má zítra přijet stvrdit svým podpisem do Prahy americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Během jejího pobytu by Česko mělo získat přesnější technické údaje.

Bursíkovo vyjádření se vztahuje na dopady radaru na přírodu. Nicméně autoři, kteří loni vypracovávali vládní analýzu zdravotních rizik, nejsou podle Týdne uvedeni na seznamu osob, které měly povolení se s utajovanými technickými údaji seznámit. Při vypracovávání zprávy tedy pracovali pouze s hypotetickými daty.

Bursík odmítl aktuálnost údajů ze svého dopisu

V reakci na informace Týdne Bursík uvedl, že Koníček se ho v rámci interpelací dotazoval na biologickou studii ministerstva obrany. Odborníci ji vypracovávali loni od března do září a podle ministra životního prostředí měli k dispozici jen kusé informace. Resort obrany údajně zadá novou analýzu.

Ministerstvo životního prostředí ale už dnes zveřejnilo zprávu, ve které popisuje dopady případného vybudování radaru na krajinu v Brdech. Čtyřstránkový dokument informuje například o podobě základny nebo vlivu na faunu a flóru v jejím okolí. Bursík zprávu označil za první zveřejněnou, která se dopadem na životní prostředí zabývá.

Dopady stavby radaru na Brdy

  • radarová stanice - radar, čtyři technické budovy od 800 do 1000 metrů čtverečních, objekt pro obsluhu, čistička odpadních vod
  • oplocení území o rozloze 150 hektarů - tři bezpečnostní zóny
  • vykácení 20 hektarů smrkového lesa, proředění dalších 85 hektarů
  • vliv na malou část květnatých bučin a suťového lesa
  • riziko usmrcení živočichů není vyšší než u jiných stavebních akcí v lese
  • oplocení - bariéra pro živočichy, ale ne tak zásadní
  • bez dopadu na Padrťské rybníky a Okrouhlík
  • záření z radaru - dopad na prolétávající ptáky nelze vyloučit; dopad na živé organismy ale závisí na provozním režimu, radar by měl na plný výkon fungovat jen v případě ohrožení

Zelení nejsou v otázce radaru jednotní

Strana zelených radar na našem území nevítá příliš nadšeně. Nicméně ministři za zelené hlavní česko-americkou smlouvu o radarové základně v Brdech na vládě podpořili. Pouze Ondřej Liška se hlasování zdržel. Později se pak vyjádřil, že by uvítal, kdyby ratifikace smlouvy v parlamentu byla odsunuta až na dobu, kdy do prezidentského křesla USA usedne nový prezident. Jednak není přesvědčen o stejné podpoře radaru z republikánské i demokratické strany, jednak by podle něho do té doby mohly pokročit rozhovory v rámci Severoatlantické aliance.

Právě zapojením základny do struktur NATO zelení podmiňovali svou případnou podporu radarové smlouvě, respektive smlouvám. Podle jejich předsedy Martina Bursíka se radar stal společným projektem aliance po bukurešťském summitu. Dokazují to prý smlouvy, které měl možnost si prostudovat.

Ne všem jeho stranickým kolegům se ale podpora základně vládními zelenými zamlouvala. V otevřeném dopise se proto v květnu na Bursíka obrátil vedoucí zahraniční sekce Jiří Čáslavka. Proti vstřícnému postoji svého předsedy se postavila i místopředsedkyně strany Dana Kuchtová. Situace v řadách zelených se bude nejspíše řešit po podzimních volbách na stranickém sjezdu.