Brno - Soudní znalci, kteří by měli být podle zákona nezávislí, často vypracovávají znalecké posudky na zakázku obhajoby tak, aby pomohly obžalovaným. Takovou praxi ukázal asi nejznámnější kriminální případ současnosti - takzvaná kuřimská kauza. Na jednu z šestice obžalovaných z brutálního týrání dvou hochů, Barboru Škrlovou alias Aničku, byly vypracovány zcela odlišné posudky. Původně se předpokládalo, že by rozsudek v kauze mohl padnout na konci prázdnin. I díky těmto rozporným posudkům se ale přelíčení odkládá na říjen, soudce Pavel Göth si vyžádal na Škrlovou další posudek, který by měl vnést do případu více světla.
Rozporné posudky znalců v kuřimské kauze nejsou u soudů výjimkou
Pro objasnění spletité kauzy jsou posudky znalců klíčové. Posudek z pera Blanky Zapletalové, Miluše Hamplové a Růženy Hajnové tvrdí, že má Barbora Škrlová trvalý pocit neuspokojenosti, lži, její paměť je nadprůměrná, disponuje hereckým nadáním, uměla své okolí manipulovat a na jejím těle se nenašly znaky brutálního týrání. Znalec obhajoby Ivan Weinberger ale tvrdí opak: „My máme naprosto opačný názor, nesouhlasíme s tím, že Barbora tyhlety věci hrála,“ tvrdí. Podle něj Barbora trpí duševní chorobou, posttraumatickou poruchou, má syndromy týrání, bití a věřímu tomu, co řekla - že byla brutálně zneužívána do všech tělních otvorů. „Nemyslím si o tom nic,“ komentuje to znalkyně obžaloby Zapletalová.
Barbora Škrlová je buď duševně zdravá lhářka nebo zneužíváná psychicky nemocná. Případ Kuřim je příkladem, se kterým se soudy potýkají čím dál častěji. Protichůdné posudky se srážejí od roku 2002, kdy si expertní závěr mohou objednat i advokáti. Platí se v řádech tisíců a výše. Podle psychologa a soudního znalce Slavomila Hubálka se mezi znalci objevují posudky šité na míru. Sám tuhle praxi považuje za selhání v oboru. „Množí se posudky obhajoby, které se vždycky zadávají s tím účelem, aby ten obviněný byl prohlášen za duševně chorého, čili nevinného,“ říká Hubálek. „Za situace, kdy obhájce zjistí, že důkaz není pro jeho klienta příjemný, tak si vyžádá sám znalecký posudek,“ dodává mluvčí Vrchního soudu v Praze Jan Fořt.
Soudní znalci, ať na straně obhajoby nebo obžaloby, předkládají posudky pod přísahou a zákon pamatuje na to, kdyby byli záměrně nepravdivé. Za křivý znalecký posudek může jít jeho autor na dva roky až deset let do vězení.