Svatý Maur byl kněz, který působil zhruba v období 1. - 3. století. Při honu na křesťany byl i se svým přítelem sv. Timotejem chycen a popraven. Víme, že to bylo 22. srpna, ale nevíme rok, a dokonce ani století. Jisté je pouze to, že ostatky svatého Maura získali ve 1. čtvrtině 13. století mniši pro benediktinské opatství ve Florennes v dnešní Belgii. Ostatky uložili do zlatem vykládaného relikviáře.
Dřevěné jádro relikviáře je pokryto bohatou zlatnickou výzdobou. Ze zlaceného stříbrného plechu jsou vytepány sošky 12 apoštolů, Ježíše Krista a sv. Maura a také reliéfy s výjevy ze života sv. Jana Křtitele a sv. Maura i sv. Timoteje na střeše relikviáře. V roce 1838 ho od církve koupil Alfred de Beaufort, nechal jej opravit a po výstavě v roce 1888 převézt na Bečov.
Příslušníci rodu de Beaufort byli členy NSDAP a sympatizanti fašistického Německa, a proto museli jako kolaboranti na konci 2. světové války Československo opustit. Před odjezdem relikviář v rychlosti zakopali pod podlahu hradní kaple.
Hon kriminalistů na sv. Maura
S relikviářem sv. Maura je spojen jeden z největších případů československé kriminalistiky. O prakticky neznámou a ukrytou památku se začal v roce 1984 zajímat jistý občan USA. Kontaktoval československý konzulát ve Vídni a nabídl za možnost nalézt a vyvézt „blíže nespecifikovanou památku“ sumu 500 tisíc dolarů.
Kriminalisté však „neznámého Američana“ Dannyho Douglasse dokázali předběhnout a relikviář vypátrat. Kvůli tahanicím, kdo bude relikviář restaurovat, se náročná oprava posunula o šest let, což se na památce podepsalo. Navíc byla uložena v nevyhovujících prostorách trezoru Československé státní banky.
Nakonec se však rekonstrukce podařila a cennou památku evropského významu mohou od roku 2002 návštěvníci opět obdivovat v prostorách hradu Bečova.
