Havel: Summit EU by měl jasně pojmenovat Rusko jako agresora

Praha - Podle Václava Havla by Evropská unie na pondělním mimořádném summitu v Bruselu měla jasně pojmenovat viníka války mezi Ruskem a Gruzií. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Exprezident se opakovaně postavil na stranu Gruzie. Unie se ale podle Havla bojí udělat důrazný krok, například omezit ekonomické vztahy s Moskvou, protože je závislá na ruských dodávkách ropy a zemního plynu. Stavět ropu nad lidská práva je nebezpečné, myslí si Havel. 

Summit unie bude v pondělí hledat evropskou odpověď na nedávný prudký rusko-gruzínský konflikt a následné moskevské uznání samostatnosti Jižní Osetie a Abcházie, dvou separatistických gruzínských regionů. Česká vláda pojede na summit se dvěma prioritami: zachovat územní celistvost Gruzie a pomoci zemi po krátké válce s Ruskem obnovit.

Podle Havla je potřeba jasně říct, kdo byl v konfliktu agresorem. Gruzínský prezident Michail Saakašvili se sice podle něj dopustil chyby tím, že se nechal vyprovokovat, vina ale podle něj jasně leží na straně Ruska. Kabinet podle Havla nejprve zaujal dobré stanovisko, po jednání se současným prezidentem Václavem Klausem prý však vláda „jako by couvala“, když nyní ministři hovoří o nutnosti nehledat viníka, ale soustředit se na budoucnost. „Měli bychom se každopádně držet jednoho. Když nějaký medvěd přepadne trpaslíka, aby se to alespoň vědělo a řeklo. Aby se z toho eventuálně vyvodily nějaké souvislosti. Že trpaslík provedl nějaké chybné kroky, může být pravda… ale vždycky je třeba říct, kdo je ten hlavní agresor a kdo oběť,“ poznamenal Havel. „Mikrob je menší než trpaslík, a přesto může způsobit obrovskou nákazu,“ kontroval v Otázkách poslanec ruské Státní dumy Semjon Bagdasarov.

Vláda vs. prezident: Kdo je odpovědný za rusko-gruzínský konflikt?

Prezident Václav Klaus se ve středu odmítl zúčastnit jednání vlády, která formulovala stanovisko k situaci v Gruzii. Zastává opačný názor, v konfliktu je na straně Ruska. Exprezident Havel v Otázkách připomněl i spory, které on sám ještě jako hlava státu v devadesátých letech vedl s exekutivou - tehdejším premiérem Václavem Klausem - například ohledně pozvání dalajlamy. Ze samé podstaty parlamentního systému podle Havla vyplývá, že jakási „dvojkolejnost“ (vláda + prezident) existuje. „Nemyslím, že to je něco škodlivého nebo nebezpečného,“ řekl Havel. Spory nebyly vždy příjemné, ale spíše ho zneklidňuje „normalizační tón některých politiků, jakoby stesk po dřívější době a klidu, co jsme měli jako součást mocného sovětského impéria“. To, že mají politici různé názory, považuje Havel v demokracii za přirozené.

Pondělní summit EU bude společné stanovisko zřejmě hledat obtížně. Očekává se obecné odsouzení ruských operací v Gruzii, ale žádné konkrétní kroky, které by radikálně změnily dosavadní stav. Evropa je na Rusku závislá v dodávkách ropy a zemního plynu. Pravděpodobně nejkritičtější stanovisko zazní ze strany polského prezidenta a některých pobaltských států.