Ministerstvo spravedlnosti pomohlo utajit zločiny komunistické justice

Praha - Mnohé zločiny komunistické justice zůstanou navždy utajeny. Ministerstvo spravedlnosti umožnilo těsně po revoluci předání části osobních spisů soudců a prokurátorů osobám, na které byly vedeny. Vše ale vyšlo na najevo až teď. Chybějící dokumenty přitom po revoluci podle ombudsmana znemožnily důkladnou lustraci lidí v justici. Za chybu považují jejich vydání i historici. Na případ upozornily Lidové noviny. 

Podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka bylo účelem vydání dokumentů to, aby se nenašly a nevyhodnocovala se činnost těchto lidí. Stejný názor má i ombudsman. Mizení spisů podle něj pomohlo některým lidem zakrýt hříchy minulosti: „Když se v roce 1993 převáděla prokuratura na státní zastupitelství, dělala se prověrka prokurátorů. Ministerstvo tehdy zjistilo, že o minulosti těch lidí neví vůbec nic.“

Spisy jsou roztahané po soudech a státních zastupitelstvech 

Ministryní v té době byla Dagmar Burešová. Resort ale její rozhodnutí hodnotit nechce. Každé nařízení je podle něj nutné posuzovat v kontextu doby, ve které vzniklo. Státní orgány tím chtěli podle mluvčí ministerstva Zuzany Steinerové dát najevo, že dál na lidi nechtějí shromažďovat politické informace.

V současní době ale provádí spisy i další problém. Pokud si je nikdo nevyzvedl, často jsou namísto v archivech uloženy u soudů a na státních zastupitelstvích. Informace v nich jsou přitom důležitým studijním materiálem pro historiky. Příkladem je složka Ludmily Brožové-Polednové, která je místo v archivu na Krajském státním zastupitelství v Plzni. „Mělo by to být v archivech, protože účel, ke kterému to soudy měly, už dávno pominul,“ domnívá se šéf Útvaru pro ochranu osobních údajů Igor Němec.

Dagmar Burešová
Dagmar Burešová